Sarkozy: Z evropského hrdiny evropským problémem?

Takové otázky napadaly novináře v okamžiku, kdy premiér Mirek Topolánek v pondělí oznámil, že svolává mimořádný summit evropských lídrů. Ještě v pátek přitom česká velvyslankyně při Evropské unii Milena Vicenová svolání schůzky jasně vyloučila.

Pak ale přišlo víkendové mnichovské vystoupení francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a německé kancléřky Angely Merkelové. Oznámili společnou iniciativu proti krizi. V pondělí do Prahy poslali dopis, ve kterém vyzývají ke svolání mimořádného summitu. Vše se zdálo být jasné: v momentě, kdy se k Francii přidalo Německo nezbylo Čechům než srazit podpatky a summit svolat.

Je dost možné, že takový popis událostí má blízko k pravdě. Ale mnohem větší důležitost má to, co se stalo od té doby. Premiér Mirek Topolánek svolání summitu obhajoval především obavou z protekcionismu, tedy poukazem na výroky Sarkozyho o automobilovém průmyslu. A je nepochybné, že Češi zatím v mediální rovině vítězí.

Sarkozy totiž v posledních dnech utrpěl celou řadu šrámů. Když v prosinci končilo francouzské předsednictví, média se předháněla v oslavných ódách. Paříž prý Unii stmelila a vtiskla jí společného ducha. Ještě v lednu řada novinářů s nostalgií vzpomínala na francouzské časy. To všechno je teď pryč. Nicolas Sarkozy je z hrdiny Evropy málem evropským zloduchem.

Zcela po právu. Tvrdit, že je neospravedlnitelné když francouzské firmy produkují auta mimo Francii je skutečně do nebe volajícím útokem na samotnou podstatu evropské integrace. Kdyby zůstalo jen u rétoriky, budiž. Všichni víme, že Sarkozyho domácí pozice je velmi těžká a tak se jí snaží zlepšit seč může. Jenže přišly i činy. Francie v pondělí přiklepla levné úvěry dvěma velkým automobilkám. Musely ale slíbit, že v mateřské zemi nezavřou žádnou továrnu a udělají vše pro to, aby zde nepropustily žádného zaměstnance. Za prvé je těžko uvěřitelné, že chce stát firmám nařizovat jak se mají na trhu chovat. Za druhé je to snaha za momentální situace úplně nesmyslná. V době krize prostě podniky propouštějí. To je smutný, ale nevyhnutelný fakt. Experti hovoří o tom, že problémem automobilového průmyslu je nadměrná produkce. Je proto jisté, že současnou krizi některé značky na trhu nepřežijí. A především, francouzské snahy mají jasný nádech protekcionismu. Jestliže Renault a Peugeot-Citroen dodrží slib nepropouštět ve Francii, zbaví se zaměstnanců jinde. To jasně znevýhodňuje ostatní členské státy. Francouzi podle některých náznaků spoléhají na to, že Komise jako strážkyně vnitřního trhu přesto nebude moci zakročit, protože zmiňované sliby nejsou z formálního hlediska podmínkou státní pomoci; nejsou na papíře. Ale uvidíme, jak se k těmto francouzským snahám Komise postaví. Dosavadní výroky jejího předsedy i komisařky pro hospodářskou soutěž jsou dost povzbudivé.

To je jen další kamínek do mozaiky současné nálady v Evropě. Média francouzského prezidenta označují za protekcionistu, který nabourává jednotný trh. Na něm přitom evropská integrace stojí. Zopakujme ještě jednou: hodnocení Sarkozyho prodělalo skutečně zásadní obrat. Protože kdo jakkoliv podlamuje vnitřní trh, podlamuje samotný evropský projekt. Stačí si poslechnout výroky předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa ze společné tiskové konference s Mirkem Topolánkem v Bruselu: byly dost rezolutní. Sarkozy přímo jmenován nebyl, ale všichni věděli, že řeč je právě o něm.

Českému předsednictví Unie se tedy povedl skvělý tah: summit je teď brán málem jako manifest proti protekcionismu a myšlenka na jeho svolání se obrací proti jejímu autorovi, tedy Sarkozymu. V Praze by ale neměli jásat předčasně. Otázkou samozřejmě zůstává, co mimořádná schůzka přinese. Jistě se dočkáme formálního odsouzení ochranářských tendencí. Ale bude to mít nějaký vliv v praxi? Pokud se hospodářská situace dále zhorší, bude mít Brusel dost síly na to, aby zabránil protekcionismu, který by státy postavil proti sobě a vedl ke spirále odvetných opatření? Na to je momentálně těžké odpovědět. Jisté je jen to, že Unie se hádá a jednotlivé státy se z hlediska opatření proti recesi spíše vzdalují než přibližují. Vzhledem k červeným ekonomickým číslům to rozhodně není dobrá zpráva.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .