Sgrafitová výzdoba zámku v Litomyšli ukrývá tajemnou šifru mistra Pernštejna

14. duben 2015
Česko – země neznámá

Renesanční zámek v Litomyšli v Pardubickém kraji je známá památka, zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Dodnes ale před veřejností ukrývá některá svá tajemství. Například tajemnou šifru, nenápadně schovanou na druhém zámeckém nádvoří. Zatím se jí nikomu nepodařilo spolehlivě rozluštit. A to prý vede k pokladu.

To, co návštěvníky státního zámku v Litomyšli upoutá nejdříve, jsou psaníčka na omítce. Vnější zdi zámku totiž pokrývají tisíce sgrafit a také figurální výjevy na štítech. Sgrafity jsou vyzdobená i vnitřní nádvoří zámku.

Na severní stěně druhého nádvoří najdete příběhy starozákonního hrdiny Samsona, otevře se vám pohled na bitvy římských vojsk nebo erby Pernštejnů či pozdějších vlastníků zámku, Trautmannsdorfů. Jen málo lidí si ale všimne nenápadné postavy, kterou dodnes halí rouška tajemství.

Kašpárek a podpis autora Šimona Wlacha

Rytíř schovaný za okapovou rourou

V úrovni druhého patra, zcela v rohu, se za okapovou rourou schovává postava rytíře v mírně nadživotní velikosti, s jakýmsi zvířetem, patrně opicí, za krkem. Nad hlavou má rytíř napsána písmena GGGGG. Nikdo zatím nedokázal objasnit, co přesně znamenají.

Podle jednoho z výkladů jde o počáteční písmena vědeckých odvětví v latině, nebo aristokratických cností v němčině. Každopádně nápis je spojený s životem Pernštejnů coby zakladatelů zámku. S trochou romantické představivosti lze těchto pět G považovat za kryptogram. Podle zámecké legendy by to mohla být i jakási šifra, která vede k pokladu. S odpovědí na to, jak by měl vypadat, a hlavně, kde ho hledat, zatím ale nikdo nepřišel.

Postava tajemného rytíře

Italští umělci v 16. století kromě figurální výzdoby v omítce vytvořili i tisíce sgrafitových „psaníček“, každé o velikosti přibližně jeden metr čtvereční. Skupinu tvůrců vedl mistr Šimon Vlach. Jeho portrét se dodnes na jedné ze zámeckých zdí zachoval. Psaníčko si můžete prohlédnout pod okny kaple na jihovýchodním rohu zámku. Šimon na něm má šaškovskou čepici, uvnitř sgrafitu je i nápis „Šimon Vlach ztřeštěnej“.

Zámecké zdi zdobí i skrytá erotika

Původní výzdoba litomyšlského zámku se v plné šíři nedochovala. Dnes si návštěvníci mohou prohlédnout přibližně třicet procent původních renesančních sgrafit. Zbytek je novodobě zrestaurovaný. Zámecká sgrafitová výzdoba prošla zásadní renovací v letech 1974 až 1984. Na rekonstrukci pracoval celý tým českých malířů a restaurátorů, jako například Olbram Zoubek, Václav Boštík, Zdeněk Palcr a Stanislav Podhrázský. Chybějící sgrafita doplnili.

Přitom se snažili o to, aby žádná dvě psaníčka nebyla stejná. Vzhledem k jejich počtu to znamenalo dostatek nápadů, a tak kromě jablíček, ryb, a geometrických vzorů do výzdoby zakomponovali i krásné ženy v rouše Evině či dokonce milostný akt. Pravda, na místech, na kterých oko návštěvníka spočine jen málokdy.

Zámek v Litomyšli

Renesanční zámek v Litomyšli nechal pro svoji španělskou manželku Marii Manrique de Lara z rodu Mendozů postavit v letech 1568 až 1582 držitel litomyšlského panství a nejvyšší kancléř Království českého Vratislav z Pernštejna. Po Pernštejnech vlastnili zámek postupně Trautmannsdorfové, Valdštejnové–Vartemberkové a Thurn–Taxisové, kterým byl po druhé světové válce zkonfiskován.

Současná zámecká expozice nabízí návštěvníkům k prohlídce několik okruhů. Jejich součástí je také unikátní klasicistní divadlo. V roce 1999 byl díky své výjimečnosti celý litomyšlský zámecký areál zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3197.4480505627043!2d16.3126535!3d49.8734353!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470ded23e9ce6051%3A0x8166ad024a1fd7e9!2sJir%C3%A1skova+93%2C+570+01+Litomy%C5%A1l!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1428998946865" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: BRA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.