Sirné a termální prameny v údolí řeky Desné pod kopci Jeseníků, to jsou Lázně Velké Losiny
Lázně ve Velkých Losinách na Šumpersku v Olomouckém kraji se pyšní sirnými a termálními prameny. Podle pověsti objevil léčivou sílu velkolosinských pramenů prašivý kůň. Sedlák vyhnal nemocné zvíře ze statku. Kůň upadl do zdejších slatin a po třídenní koupeli se uzdravený vrátil domů.
Tuto historku uvádí v 16. století ve svém balneologickém díle, Knize o vodách hojitedlných neb teplicech moravských, i Tomáš Jordán z Klausenburku. Zároveň popisuje vlastnosti a účinky zdejších vod, které vycházejí z jeho vlastních analýz a zkušeností. Lázně pak nazval královnou mezi léčivými vodami moravskými. První písemná zmínka o lázních pochází z roku 1562, kdy tu přistavěl lázeňský dům majitel panství Jan mladší ze Žerotína.
Lázně se rozkládají v parku s výraznými keři rododendronů. Na nádvoří mezi historicky působícími stavbami s dřevěnými věžičkami zurčí fontána a z vody se line typický zápach. „Je to dáno vysokým obsahem siřičitanu. Tato voda působí blahodárně na pohybový aparát. Tím, že je termální, prohřívá také klouby. A kromě toho je velmi příznivá i pro lidi s kožními problémy. Prospívá například nemocným lupénkou,“ vysvětluje obchodní manažer lázní David Křepský.
Kromě lázeňských domů, hotelů a sanatorií je tu pro veřejnost i termální park. „Ročně v našich lázních ubytujeme více než osm tisíc klientů a přivítáme dalších dvě stě čtyřicet tisíc návštěvníků v termálním parku,“ dodává David Křepský.
Velké Losiny leží v údolí mezi Šumperkem, kterému se říká brána do Jeseníků, a sportovním areálem v Koutech nad Desnou, pod přečerpávací elektrárnou Dlouhé stráně. Z železniční zastávky je vidět dominanta na okraji obce – renesanční kostel s barokní pohřební hrobkou Žerotínů. K turisticky atraktivním památkám patří zámek s parkem a historická ruční papírna, která je dodnes v provozu. Obec neblaze proslula čarodějnickými procesy vedenými inkvizitorem Bobligem z Edelstadtu.
Partneři
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.