Skalnatá krajina obklopující pražské Hlubočepy připomíná Divoký západ
Čtvrť, kde kdysi museli čerpat vodu z veliké hloubky, se jmenuje Hlubočepy. Leží na jihozápadě Prahy, v údolí Dalejského potoka. Je známá od poloviny 13. století. O 600 let později se tu usadilo mnoho průmyslových podniků: vápenky, sklárna, továrna na šamotové zboží, lihovar a další.
Na podniky zůstaly dnes už jen vzpomínky, v historické části Hlubočep to však stále vypadá, jakoby se tam čas zastavil před 100 lety. Stařičké jednopatrové domky obklopuje skalnatá krajina jako z divokého Západu.
„První zmínku o Hlubočepech máme z roku 1257,“ vypráví kronikář Tomáš Hromádka, „v té době byla osada majetkem z části Vyšehradské kapituly a z části Strahovského kláštera.“ Později přešly Hlubočepy do vlastnictví kláštera kartuziánů, který stál na území dnešního Smíchova. Pak byly zabrány husity, po husitských válkách se ocitly ve vlastnictví Starého Města pražského a soukromníků. Roku 1547 byla osada zkonfiskována do rukou Ferdinanda II.
V 16. století byl základem hospodářství v Hlubočepech a na Zlíchově poplužní dvůr. Pěstoval se oves, ječmen a pšenice. Nacházel se tu ovčín, vinice, mlýn na Dalejském potoce, zahrady, štěpnice, chmelnice a dubové a habrové háje. V osadě byla i krčma. Pak se majitelé střídali jak na běžícím pásu, až s pouhými dvěma staveními a pěti zbořeništi přešla roku 1717 do majetku jezuitského řádu. A patřila mu dalších 60 let, do doby, kdy byl řád zrušen. Místní dvory poté přecházely do soukromých rukou.
I po připojení k Praze mají Hlubočepy vesnický ráz
Ve druhé polovině 19. století se v Hlubočepech začaly usazovat průmyslové podniky (dnes je připomínají už jen pozůstatky staveb). A příliv podniků přilákal i nové obyvatele. Domů zde moc nestálo, ale lidí bylo víc než dost. Ve 180 domcích bydlelo přes 4000 lidí. V roce 1922 se staly Hlubočepy součástí Velké Prahy. Obec si ale dodnes zachovala vesnický ráz.
Ve stejné době, kdy se v obci začalo dařit průmyslu, vznikla v okolí Hlubočep důležitá železniční trať, takzvaná Buštěhradská dráha. Ozdobila údolí dvěma viadukty, které jsou dnes technickou památkou. Dráha propojila Prahu s Žatcem, Chomutovem, Karlovými Vary a Chebem. Této „horské“ trati se říká Pražský Semmering a je v provozu dodnes. Druhá dráha byla nad údolím zprovozněna roku 1873 a také stále funguje.
Hned u viaduktu Pražského Semmeringu začíná naučná stezka Údolím Dalejského potoka, na ni pak navazuje další: Prokopské údolí – Butovice (vedoucí k hradišti Butovice). Od zastávky tramvaje Hlubočepy si lze také vyšlápnout po naučné stezce Barrandovské skály - Chuchelský háj.
Na území Hlubočep nebo v těsném sousedství se nachází několik chráněných území: Přírodní rezervace Prokopské údolí, národní přírodní památka Barrandovské skály a několik přírodních památek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajina není unavená jen z bombardování, ale i z rozpadu rodinného života, říká válečný analytik
-
Rozsudek ukázal část příjmů webu AC24. Inzeroval tam i Google, nyní svou reklamu stáhl
-
Rumuni jsou od začátku dubna částečně v Schengenském prostoru. Příliš to ale neslaví
-
Stovky lidí se snaží přejít z Běloruska do Polska, hlásí pohraničníci. Stěžují si na agresivitu zoufalých lidí