Povinná radost a štěstí? V Pardubicích se setkají lidé, kterým je předvánočně smutno

V neděli 14. prosince bude od 17 hodin program v pardubickém evangelickém kostele. „Rozhodli jsme se, že dáme prostor, uděláme chvíli pro ty, kteří si smutek přiznají, připustí a zároveň v něm nechtějí být sami. Proto vznikly Vánoce, když nám je smutno,“ vysvětluje farářka Českobratrské církve evangelické Hana Ducho.

I pro nevěřící

Nebude to klasická bohoslužba. „Setkání totiž nabízíme taky lidem, kteří nejsou zvyklí chodit do kostela. Bude to mít trochu volnější formu, ale struktura je daná. Na projekt vznikla speciální kapela lidí, kteří se pro myšlenku nadchli. Vybrali jsme harmonické, silné, hluboké písně. Nikoho nebudeme do ničeho nutit. Nikdo nemusí o ničem povídat. Nebudeme se nikoho vyptávat, proč tam přišel, kdo mu umřel a podobně. Návštěvníci můžou jenom sedět v pološeru a nechat se nést hudbou a slovem.“

Čtěte také

Farářka Hana Ducho: Vydávám hodně energie, ale ta se mi vrací zpět

Projekt podle Ducho vznikl v 90. letech v anglosaských zemích. Měl název Blue Christmas. „Smutné Vánoce jsou trochu provokací k těm šťastným a veselým. Koncept se dostal do Česka, kde ho pár mých kolegů sem tam dělá. Moje kamarádky mimo církev se trápily s bolestí, se ztrátou a nevěděly, kam s ní v tomhle období. Jedna z nich mi říkala, že doufá, že letos bude tahle akce v Pardubicích. Dřív na ní byla v Čáslavi. I tady lidé potřebují mít kostel, atmosféru a být si blízko.“

Každý rok by měl mít nějaké téma, motiv. Jako první pardubické organizátory napadla voda. „Z ní a díky ní žijeme, ale taky může něco očistit, splavit, různě se i topíme. Při setkání bychom si s tou symbolikou rádi citlivě pohráli. I hudba bude o vodě. Zazní v krásné úpravě Voda živá, kterou známe v podání Anety Langerové.“

Jak si farářka chystá své slovo na netradiční akci? Zařizovala i estetiku kostela? A těší se na Vánoce? Poslechněte si celý záznam pořadu.