Sklepení někdejšího Nového zámku u Lanškrouna je plné zatím neodhalených tajemství

27. listopad 2014
Česko – země neznámá

Nový zámek u Lanškrouna v Pardubickém kraji je torzem kdysi honosné barokní stavby, která má velice pohnutou historii. Ze zámku se zachovala jen část pravého bočního výstupku, která má dnes podobu třípatrové věže. To, co po zámku knížecího rodu Lichtenštejnů ale zůstalo, je rozsáhlé sklepení. To dodnes ukrývá nejedno tajemství.

Prohlídková trasa návštěvníky do sklepení zavede. Jde o prostory čítající přibližně tisíc metrů čtverečních, což jsou asi dvě pětiny původní rozlohy. Majitelé zámku nechali sklepení vybudovat pod celou budovou, která měřila na délku 78 a na šířku 48 metrů.

Sklepení nebylo dosud detailně prozkoumáno. Existuje zde například několik zazděných prostor a není proto vyloučené, že vyhloubené prostory pokračují dál, do podzemí. Otázky stále vzbuzuje i možná existence podzemní chodby, která prý kdysi spojovala Zámecký vrch se zámkem v Lanškrouně. Kastelánka zámku Krasava Šerkopová zaznamenala už řadu výpovědí pamětníků, kteří označili místo zavaleného vchodu do údajné podzemní chodby.

Původní podoba Nového zámku

Do sklepení sejdete po točitých schodech, asi šest metrů hluboko, a vstoupíte do největší sklepní místnosti. Na šířku měří sedm metrů, na délku dvacet pět. Sál vznikl probouráním menších sklepů, to když tu byly po roce 1802 uskladňovány sudy s pivem z lanškrounského pivovaru.

Dva sklepy mají zvýšenou klenbu vysokou téměř osm metrů. Ve sklepení najdete i zasypané studny nebo původní zámecké schodiště, které do podzemí vedlo. Navštívit můžete také tzv. Sál duchů s tajemnými fotografiemi. Záhadnou atmosféru sklepení umocňuje spousta pavouků, naštěstí umělohmotných, a také zimující netopýři. Ti jsou ovšem skuteční.

Hlavní sál sklepení

Zámek si Lichtenštejnové příliš neužili

Zámek na Zámeckém vrchu mezi městem Lanškroun a obcí Rudoltice si nechal vybudovat Adam Ondřej z Lichtenštejna, který se v roce 1684 stal majitelem lanškrounského panství. Stavba podle projektu italského architekta Domenica Martinelliho začala v roce 1700.

Třípatrová budova na půdorysu ve tvaru písmene H se stavěla dvanáct let. V každém patře bylo čtrnáct sálů, vyzdobených štuky a nástěnnými malbami. K zámku patřil i rozlehlý park. Dva roky po dokončení stavby ovšem zámek vyhořel a musel se opravovat. O dalších pět let později zámek zasáhl blesk a na zámku opět hořelo. Třetí osudný požár nastal v roce 1754, tehdy zámek přišel o střechu.

Atmosféru ve sklepení umocňují umělí pavouci

V roce 1756 nechal Josef Václav z Lichtenštejna zámek strhnout, až na jeho levé křídlo. V roce 1802 se torzo zámku proměnilo v hostinec. V majetku Lichtenštejnů zůstal až do roku 1945. Poté se z něj stala zemědělská usedlost. V letech 1968 až 1970 tu svoji klubovnu měli skauti. Od roku 1971 nebyl objekt už nijak využíván a pomalu chátral, až do roku 2005. Dnes je v rukách soukromého majitele, který zbylou věž postupně opravuje.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1310.8179664783102!2d16.5827036282305!3d49.902103600115815!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDU0JzA3LjYiTiAxNsKwMzQnNTcuMyJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1417084692740" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: BRA
Spustit audio