Sklepení někdejšího Nového zámku u Lanškrouna je plné zatím neodhalených tajemství

Prohlídková trasa návštěvníky do sklepení zavede. Jde o prostory čítající přibližně tisíc metrů čtverečních, což jsou asi dvě pětiny původní rozlohy. Majitelé zámku nechali sklepení vybudovat pod celou budovou, která měřila na délku 78 a na šířku 48 metrů.

Sklepení nebylo dosud detailně prozkoumáno. Existuje zde například několik zazděných prostor a není proto vyloučené, že vyhloubené prostory pokračují dál, do podzemí. Otázky stále vzbuzuje i možná existence podzemní chodby, která prý kdysi spojovala Zámecký vrch se zámkem v Lanškrouně. Kastelánka zámku Krasava Šerkopová zaznamenala už řadu výpovědí pamětníků, kteří označili místo zavaleného vchodu do údajné podzemní chodby.

Původní podoba Nového zámku|foto: Tereza Brázdová

Do sklepení sejdete po točitých schodech, asi šest metrů hluboko, a vstoupíte do největší sklepní místnosti. Na šířku měří sedm metrů, na délku dvacet pět. Sál vznikl probouráním menších sklepů, to když tu byly po roce 1802 uskladňovány sudy s pivem z lanškrounského pivovaru.

Dva sklepy mají zvýšenou klenbu vysokou téměř osm metrů. Ve sklepení najdete i zasypané studny nebo původní zámecké schodiště, které do podzemí vedlo. Navštívit můžete také tzv. Sál duchů s tajemnými fotografiemi. Záhadnou atmosféru sklepení umocňuje spousta pavouků, naštěstí umělohmotných, a také zimující netopýři. Ti jsou ovšem skuteční.

Hlavní sál sklepení|foto: Tereza Brázdová

Zámek si Lichtenštejnové příliš neužili

Zámek na Zámeckém vrchu mezi městem Lanškroun a obcí Rudoltice si nechal vybudovat Adam Ondřej z Lichtenštejna, který se v roce 1684 stal majitelem lanškrounského panství. Stavba podle projektu italského architekta Domenica Martinelliho začala v roce 1700.

Třípatrová budova na půdorysu ve tvaru písmene H se stavěla dvanáct let. V každém patře bylo čtrnáct sálů, vyzdobených štuky a nástěnnými malbami. K zámku patřil i rozlehlý park. Dva roky po dokončení stavby ovšem zámek vyhořel a musel se opravovat. O dalších pět let později zámek zasáhl blesk a na zámku opět hořelo. Třetí osudný požár nastal v roce 1754, tehdy zámek přišel o střechu.

Atmosféru ve sklepení umocňují umělí pavouci|foto: Tereza Brázdová

V roce 1756 nechal Josef Václav z Lichtenštejna zámek strhnout, až na jeho levé křídlo. V roce 1802 se torzo zámku proměnilo v hostinec. V majetku Lichtenštejnů zůstal až do roku 1945. Poté se z něj stala zemědělská usedlost. V letech 1968 až 1970 tu svoji klubovnu měli skauti. Od roku 1971 nebyl objekt už nijak využíván a pomalu chátral, až do roku 2005. Dnes je v rukách soukromého majitele, který zbylou věž postupně opravuje.