Smutek a beznaděj cítí občas každý. Neznamená to nutně depresi

Jak poznáme depresi

Pravá deprese je biologické onemocnění mozku. „Ten začne špatně vysílat a vyhodnocovat signály z vnitřku, o tom, co v nás děje a jak se cítíme," popisuje Jan Bažant. Takový stav má silný vliv na naše myšlení nebo soustředění. Mozek takto špatně hodnotí i to, co se děje kolem nás. Jinak čteme reakce lidí okolo nás. Nedokážeme zvládat některé životní situace. „Pravá deprese je velmi obtížný stav. Podkopává všechno, co víme o sobě a o ostatních," uvádí Jan Bažant.

Špatné období má občas každý

Vedle toho stojí porucha nálady. V nějakou chvíli si přestaneme věřit nebo jsme vystaveni tísnivé situaci. Najednou nevíme, jak to vyřešit a necítíme se dobře. Nezvládáte to. Ovšem náš mozek funguje pořád stejně. „Říkáme tomu neurotická deprese neboli porucha přizpůsobení," dodává Jan Bažant.

Nejste si jistí, do které kategorie patříte? Otestujte se. Jak zvládáte běžný život a každodenní činnosti? Každému z nás se občas nedaří. Mohou nás trápit partnerské problémy, ztráta zaměstnání, potíže se zdravím. To všechno se podepíše na naší náladě.

Jste spokojení v práci, ale vzpomínka na problémy doma vás rozesmutnila? Takový stav je v pořádku. „Pokud vám třeba večer dokáže dobrý film zvednout náladu, jde o momentální depresi, která souvisí s tím, že právě neprožíváte šťastné období nebo jste vystavení stresu," upřesňuje Jan Bažant. Jestli se vám život rozpadá a nedokáže téměř nic, je váš problém vážný. „Pravá deprese je stav dlouhodobý, který se moc nemění. Vykazuje určité příznaky i v tělesném prožívání jako je porucha spánku, nechutenství," vysvětluje Jan Bažant.

Kdo za to může

Co může rozjet depresi? Může to být biologická dispozice, kvůli které máte nižší hladinu látek přenášejících informace mezi nervovými buňkami. Způsobuje to chemickou nerovnováhu v mozku. Spouštěč v tomto případě může být například puberta nebo úraz. Dále deprese vzniká jako reakce na traumatizující zážitek. Deprese také mohou být projevem některých jiných onemocnění.

„Depresivní prožívání se často objevuje na podzim a na jaře. Většinou to právě souvisí s tím, že je narušená biologie. Také se často zjistí, že už někdo v rodině takové problémy měl," říká Jan Bažant.

Jak se chovat k depresivnímu člověku

Mít v rodině člověka stiženého depresí je velký nápor pro všechny. Někdy příbuzní ani tak netrpí v období depresivním, jako v manické fázi onemocnění. „V takové fázi pacient rozjíždí nové projekty, všechno rozdává a je jako neřízená střela," popisuje Jan Bažant. Propad do deprese vypadá přesně opačně.

Je to těžké, když máte doma člověka, který najednou přestane fungovat, uzavírá se, nemluví, nejí, nesoustředí se. „V těch nejtěžších formách si jenom lehne a nedodržuje ani hygienu. V té chvíli je hospitalizace jediné řešení," uvádí Jan Bažant.

Povzbuzování a pozitivní motivace nemusí být nejlepším řešením. Mnohdy působí opačně. Rodina si často neuvědomuje, jak depresivní člověk myslí. Vnímá se jako beznadějný případ bez budoucnosti. Dobré rady z vnějšku ho jenom utvrzují v tom, že je neschopný, když to všichni zvládají a on ne. „Podpořte ho. Řekněte, že ho neopustíte, i když se cítí zle. Dejte mu najevo, že pro vás není špatný člověkem a nabídnete mu vždy pomocnou ruku," radí klinický psycholog Jan Bažant.

Poslechněte si záznam

Jaké myšlenky se honí hlavou člověku v depresi? Proč depresivní lidé často vysazují své léky? Jak probíhá terapie s pacientem? Poslechněte si odpovědi, které nám v rozhlasové Radioporadně dal Jan Bažant, vedoucí Oddělení klinické psychologie Nemocnice Pardubice.