Sarka z Prahy|Dobre rano pane Borku a vsichni posluchaci. Miluju papir a propisky. Cokoli si chci zapamatovat musim si to napsat. Do mozku to jde jen prez ruku , pero a papir. Psani me hrozne bavi. Davam si i diktaty. Pamatuji si kdyz jsme si psali slovicka do sesitku. To se to ucilo , kdyz jsem to po sobe nemohla precist. To mi zustalo. Ale psani rukou je fajn. No a relax mam take to, ze se ted ucim vsemi deseti. Mejte se vsichni krasne. Dobrou noc Sarka z Prahy.
EVA Z LITVÍNOVA|DOBROU NOC PŘEJI VŠEM.JÁ PÍŠU NA POČÍTAČI.MÁM PRAKTICKOU SLEPOTU.ROKY JSEM SI NEPŘEČETLA BEZ LUPY NIC.KDYŽ JSEM V 55 LEDTECH ZJISTILA,ŽE SVĚTELNÉ VIDÍM,NAUČILA JSEM SE NA PC.A MUSÍM SOUHLASIT S PANÍ ANIČKOU.TÍM,ŽE ROKY NEČTETE,NEPÍŠETE,TAK NAJEDNOU ZJISTÍTE,ŽE MÁTE PROBLÉM I S PRAVOPISEM.MĚ POČÍTAČ MOC ZKVALITNIL ŽIVOT.
Jirka od Kamenice nad Lipou|Dobrý večer
V letech 1961 až1965 jsem chodil na Střední zemědělskou technickou školu obor ekonomika zemědělství v Pelhřimově. Od druhého ročníku jsme měli psaní strojem - tehdy se předmět jmenoval "technika administrativy". Měli jsme velmi přísného učitele, ale ten nás tak "vycepoval", že po dvou letech - o prázdninách mezi třetím a čtvrtém ročníku nás většina udělala státní zkoušku. Zkouška se dělala u Státního těsnopisného ústavu, nemuseli jsme ale do Prahy, komisaři přijeli k nám do školy, takže jsme psali na "svých" strojích. Já jsem měl z NDR Optimu.
Liba|V první třídě 1945/1946 jsem psala kamínkem na tabulku. Při nástupu do prvního zaměstnání nikoho nezajímalo, že mám státnici z psaní strojem, ale jestli mám babičku :-). Teď píši na PC a tisknu tiskárnou.
Květa z Vysočiny|Dobrý večer z Vysočiny. Dovolila bych si pojmout dnešní téma z pohledu prodejce pohledů, kterých sv dnešní době prodáváme na Vánoce a Velikonoce zase již velké množství, jako tomu bylo v minulosti. Ale odhadem 99 procent zákazníků vyžaduje pohledy a blahopřání s textem, takže apelujeme i na výrobce, kteří tiskou polovinu bez textu. Což v praxi dokazuje chuť psaní takzvaně rukou, i když pohledy kupují více starší lidé, ale někteří tradici rukopisu ještě stále dodržují... Jak mi řekl jeden pedagog: Nejsem tak neschopný, abych neuměl psát rukou... zdraví Květa z Vysočiny
Vladka z Rychvaldu|Zdravím dnešní noční linku, krásné téma. Raději píšu ručně, než elektronicky a jako již dost volajících také posílám vánoční a velikonoční pohledy poštou. Bohužel takto by přispět do noční linky asi nešlo. Píšu pres web na chytrém mobilu. A zobrazení napsaného je tak, že ne vždy mohu zkontrolovat co jsem napsala jelikož ne vždy lze text celý vidět nebo se po něm posouvat. Tak až v éteru čtěte text trpím když je tam nějaký nesmysl. Mám trochu problém s rukama a ne vždy se správně trefim na písmenka. Chytrý mobil z toho vytvoří někdy paskvil. S psaným přáním mne teď překvapila kamarádka, která mi poslala poštou nádherné přání k narozeninám. Jinak si píšu zápisky do kalendáře - něco jako deník. Časem si v nich listuji a připomínám si příhody v nich zaznamenané. Krásný a nevypadávají i poslech linky přeji všem
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČER P.BORKU A POSL.NL.PANE BORKU CO MŮŽETE OČEKÁVAT PO CHLAPOVI CO NAHÁZÉL KILOMETRŮ OMÍTEK KDE BYLA POTŘEBA HRUBÁ SÍLA.DNESKA KDYŽ PÍŠU PŘÍLOHU K FAKTŮŘE SVÉMU ÚČETNÍMU ,TAK ZA CHVÍLI MĚ VOLÁ CO JE TAM NAPSÁNO,PROTOŽE SI NECHÁVÁM DOMA KOPIJI TÉ PŘÍLOHY,TAK TO ANI SÁM NEMŮŽU PŘEČÍST.TAK PROTO MU TO PÍŠU TAKY POLOTISKACÍM PÍSMEM A PODLE PRAVÍTKA A TO SE MU LÍBÍ,TAK PÍŠU I DOPISY.NA VOJNĚ JSEM BYL ŠTÁBNÍ PÍSAŘ ,NO A TAM JSEM DENNÍ ROZKAZY DATLOVÁL NA ZETĚ,NO A DNESKA TENTO PŘÍSPĚVEK TAKY DATLUJI NA POČÍTAČI.ZDRAVÍM PANI MILENKU,JANIČKU Z JIRKOVA MANŽELE HLOBÍLOVY A P.DOUPKOVU ZE ŽIDLOCHOVIC,KTERÝM SE LÍBIL OBSAH MÉHO PSANÍ.ZDRAVÍ FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Věra - Neratovice|Dobrý večer,
od 1 do 9 třídy jsem psala krasopisně
.Na učňovske škole kde nám poznámky
diktovali tak jsem začala psát rychle a tím pádem
škrabopis.
V první třídě nejdříve tužkou a poté plnicím
pérem ŽÁK.
Nyní gumovacim perem a tiskace .
Také SMS,ale dávám si pozor,aby to
bylo napsáno srozumitelně. Hezký večer
všem Věra z Neratovic
Eva z jižních Čech|Zdravím všechny ponocníčky a Vás pane Kapitančiku. Asi čtyřem lidem posílám k Vánocům pohledy, pár lidem zavolám, pošlu pár SMS a nejvíce asi posílám přání mailem s fotografií třeba nazdobeného vánočního stromu a doplním text. Každému jsem posílala jiný, i jinou fotku. S tím jsem si docela vyhrála. Když píšu pohled, vybírám pěkné, letos (2022) Ladovy, ty mám ráda, a známku pokud možno s vánočním motivem. Ty také nejsou vždy k dostání, ale na Vánce 2022 jsem je dostala. (Ladovy pohledy jsem si koupila do zásoby. Přece jsem je tam nemohla nechat, když měli v trafice tak velký výběr ☺.) K Velikonocům je to obdobné, ale v menší míře.
Jinak asi nejvíce píšu na notebooku. Pokud píšu rukou, píšu svým tiskacím písmem propiskou. Mám jich x. Občas to po sobě nepřečtu ☺. Když nespěchám, tak píšu docela pěkně. Také jsem dříve občas psala na psacím stroji, ale to už je dost dávno. Máme ještě doma krásný starý psací stroj Continental.
Před dvěma roky jsem měla zlomenou pravou ruku v zápěstí. To jsem ale mohla prsty na pravé ruce psát na notebooku. Co jsem si potřebovala napsat, třeba poznámky, tak jsem si je psala levou rukou ☺, protože v pravé ruce jsem propisku držet nemohla.
Zdravím všechny posluchače a Vás pane Kapitančiku.
Alena|Dobrý večer Vám, Borku a taky všem posluchačům. Já psala ve škole na střední kroniku a to celé čtyři roky a pak jsem psala kroniku léta v zaměstnání, náhodou se mi je podařilo vzít domů, protože pak už to nebylo aktuální, tak si v tom občas pročítám. Bavilo mne psát pěkně, takže jsem se v tom celkem vyžívala. No, dneska si, bohužel, napíšu ručně akorát tak lístek do obchodu. Ale ještě k tomu ručnímu psaní - neteř jela do Las Vegas a tak jí říkám, pošli mi nějaký pěkný pozdrav, at si ho tu vystavím, protože tam já se nikdy už nedostanu. Pohled byl takový pestrý, výstřední, že mi ho pošťačka dokonce donesla domů a podávala mi ho, jako že mi ho celkem závidí. A to si představte, že by mi poslala esemesku z Ameriky, vždyť to by ji musela hanba fackovat, to se přece nedá nikomu ukázat, natož si esemesku schovat na památku?
Dana|Moc všechny zdravím, hezký večer. Já jsem chodila na ekonomku, takže tam jsme měli psaní na stroji povinné, takže stále píšu "všema deseti", dokonce mám doma ještě dva psací stroje, i když už jsem opravdu dlouho nic nepsala, to je pravda. No a protože jsem stále ten milovník češtiny, takže jsem i milovník krasopisu, tak ráda píšu rukou. A mám kamarádku, která taky ráda píše rukou, takže spolu komunikujeme takhle "ručně". S ostatními samozřejmě musím elektronicky, to se jinak dnešní době ani nedá, protože ostatní se neunavují nějakým ručním psaním a navíc počítač i opravuje chyby, s tím se dneska taky moc nikdo nepáře. Ale s povděkem musím konstatovat, že moje rodina mi stále ještě píše blahopřání k narozeninám ručně a taky pohlednice z dovolené, to vyžaduji, mám to ráda víc než nějaké suvenýry. (A denně si píšu na papírky, co mám nakoupit a do kalendáře to, co mám další dny udělat, to je nutnost) :-)
Dina HK|Hezký večer Borku i posluchači,tak já mám doma syna Bedřicha a vnoučka Bédika...a já si píší zápisky z dovolených a jen hůlkovým písmem a ještě si k tomu malují to co vidím kolem.Zápisky mám od r.1999,mám jich opravdu hodně ,jsou to krásné vzpomínky . zdraví Dina
Jana|Zdravím všechny linkaře. P. Borku, to je bezva téma, hlavně tím psacím strojem jste mi dělal radost. Rodiče měli úřednická povolání a tak psací stroj byl u nás nutností. Mnohdy si nosili práci domů, tak zakoupili sice ne Remington, ale stroj Consul, pěkný a výkonný a mám ho dodnes. Možná i korekční pásku bych našla. I kopírák. Na SŠ jsem si vybrala jako nepovinný předmět psaní na stroji a jak jsem byla ráda, že ta možnost byla. Docházeli jsme na ekonomickou školu, kde nás přísně vedl profesor, při opisu jsme měli zakryté klávesy a psali jsme naslepo. Byla jsem ze třídy nejlepší, měla jsem asi 240 úhozů za minutu a chystala se ke státnici, ale ta byla v den naší maturity. To bych nestihla, tak sice tuto státnici nemám, ale ta dovednost psaní se mi mnohokrát vyplatila, dodnes píšu všemi deseti i na klávesnici u PC a nemám problém. Samozřejmě jsem psala i ručně, ještě na základce jsem zažila i předmět psaní, což už možná není. Psala jsem hodně rukou, mám vypsaný rukopis, ale je fakt, že už ten rukopis je jiný, když se více píše na počítači. Škoda těch ručně psaných dopisů, zrovna dnes náhodou jsem našla zajímavý. Je to o vynálezci Ludvíku Očenáškovi, uvažoval o raketovém kosmodromu u nás a paní Havlová z Prahy mu napsala: "Jsem sice jen drobné stvoření v podobě ženy a možná že s úsměvem bude můj dopis Vámi odložen, a přece se nevzdávám naděje a těším se na sdělení, že jsem Vámi zaznamenána co žena připravená k letu novým raketovým letadlem do vesmíru. Dny a noci budou pro mne věčností, pokud neobdržím tu nejmenší zprávičku od Vás. Anna Havlová ☺
Tak mě napadá, jak se bude ubírat grafologie, pokud všichni budou převážně psát na klávesnici?
Díky za parádní téma, zdravím úplně všechny a poslouchám s prsty na klávesách. Zdraví Jana ☺
maruška|Bohužel dnes mám potíž se podepsat pěkně aby nevznikly problémy při porovnání viz. platební karty, technika není vždy výhra,nejdříve psací stroj Conzul, pak počítač , když si jdu koupit poštovní známky na pohled, tak jsem za exota,zdravím maruškaD
Monika 1964|Krásný večer všem - samozřejmě i Králi Noční linky z Králova Pole.
Na téma psací stroj mám milou vzpomínku z počátku 80. let, kdy můj pořádkumilovný a extrémně čistotný otec v obýváku sepisoval kandidátskou dizertační práci a házel zmuchlané papíry za sebe na zem. Tu a tam vyrval ze stroje papír, zmačkal ho a hodil "trochu" vztekle za sebe. Občas ale papír vysunul obezřetně a pak s trochou napětí a za pomoci nůžek a lepidla všelijak přeskupoval sepsané odstavce. K psacím strojům mě váže ještě vzpomínka na nejprodávanější československou zpěvačku všech dob, báječnou Hanu Zagorovou. V roce 2004 jsem s ní připravovala rozhovor pro již neexistující týdeník. Část konceptu jsem napsala na počítači. Protože jsem ale měla problémy s tiskárnou, kus článku jsem napsala na stroji. A Hana Zagorová mi pak řekla, že to psané na stroji je lepší... Musím pochválit Vaše témata Nočních linek. Tři témata se mi propojila ve snu: NL pohádková, dnešní psací stroje a minulí řemeslníci, kde jste uvedl, že muže není třeba urgovat s domácími pracemi častěji než 1x za půl roku. A co se mi vlastně zdálo?
"Coby Karkulka jsem přinesla Babičce v košíku dárečky. V posteli jste ovšem seděl Vy, vlk v dámské noční košili s modrými kvítečky, měl jste noční čepec s bleděmodrou mašlí, modré oči, na nočním stolku pivo a na klíně psací stroj. Koukl jste na mne přes brýle a řekl: "Á, Karkulka. Promiň, nemám na tebe čas. vvyřizuji reklamace nočních linkařů, kteří se nedovolali, Ale neboj, do půl roku tě určitě sežeru..." Doufám, že vás to rozvesaelilo stejně jako mne :-).
Všem přeji překrásný březen.
