Vlasta|Přeji dobrý večer Vám paní Zoro i všem posluchačům. Nedá mi to připojit se k tématu. Já jsem se seznámila cca půl roků před odchodem na vojnu, dnes s mým mužským. Často jsme si psávali, vyznávali lásku. Dopisy jsem měla schované kolik let. Až při druhém stěhování jsme se dohodli, že je spálíme, ale asi 3 mám dodnes schované. Faktem je, že byl cca po 11 měsících propuštěn do civilu ze zdravotních důvodů, ale přesto jsme si zůstali věrni a letos to již bude 55 let co jsme spolu. Prožili jsme cestou života radosti i starosti, ale byli jsme spolu vždy oporou. Měla jsem za mlada časté zdravotní problémy a za jeho podpory a dětí jsem bojovala a dnes se snažím mu to oplatit, protože jeho zdravotní problémy se zhoršily. Ale zase vzpomínám jak moje starší sestra čekala 2 roky poctivě na svého. Kdybych ji nevytáhla do kina, tak nikam nešla, jak byla věrná. Ke konci vojny a když se vrátil (bydlel asi 12 km od nás), tak si začal užívat, sám chodil na zábavy a pod. Jen někdy se stavil za sestrou. Ta přišla do jiného stavu a tenkráte "se museli vzít". Neměla s ním několik let žádný med, psychicky ji týral. Z práce jeho cesta vedla do hospody s kámoši. Až ve 43 letech ho postihla mrtvice 3x za sebou, pak se změnil. Před námi se jen uculoval, ale věděli jsme když zavřeme dveře je jiný. Přeji Vám všem pěkný zimní den a hlavně zdraví!!!
602xxx997|paní Zorko děkuji za dnešni večerní povídání dobrou noc Věra
Frantisek SvaricekDobry|Dobry vecer pani Zorko a posluchaci N.L.Mne osobne vztahy na dalku moc nebavily,to chtelo dost dopisovani a nato ja jsem nebyl.Spis jsem mel rad platonicky lasky a ty byly az do herecek,kterym uz je dneska kolem osmdesat roku.To se jednalo spis o krasu,tak jsem byl posetily.Nakonec jsem se zamiloval do spoluzacky a v osmnacti jsem se ozenil,sel na vojnu a tady nastalo dvoulete cekani,ktere nam vydrzelo ,v dubnu to bude sedesat let ,dneska uz nam nejde o krasu ale povahu nas obou a ta nam vysla.Jeste jednou vsechny zdravi Frantisek ze Zidlochovic.
Alena|Krásný večer všem, nezávidím dneska nikomu vztah na dálku, myslím tím jako v dnešní kronavirové době, protože když se chodilo do práce, tak si člověk mohl vzít dovolenou a někam odjet, případně na služební cestu, ale dneska, když pracujete z domu, tak opravdu nikam odejít nejde, nemáte výmluvu. Mám kamarádku co má přítele na druhé straně republiky, buď ona nebo on si udělali volný víkend, jezdili na výlet "jakože s kamarády", jezdili na hory, ale teď už půl roku je to opravdu jen takový ten "telefonický kontakt" a vlastně nevíte, co ten druhý dělá, jestli opravdu sedí doma, je tam už kus podezření.
Jana|Dobrý večer, zavolala bych, ale podle hlasu by mne mohl někdo poznat a to ještě ani teď by nebylo dobré, tak rychle napíšu. Já se potkala s jistým mužem náhodně v práci, bylo to velmi intenzivní, velká láska, která doslova spadla z nebe. Já ale měla těsně před svatbou, když jsem donesla oznámení, on se zrovna rozvedl. Nevěděli jsme, co s tím, tak to vyřešil sám - odjel do ciziny za prací. Léta jsme se neviděli, moji známí si s ním psali i volali, ale já jsem nevěděla nic, velice mne to trápilo. A pak jsem jednoho dne šla kolem řeky na procházku a on šel s taškou z vlaku, právě dojel už z ciziny domů. Podívali jsme se na sebe a léta kolem nás zmizela i s celým světem okolo. Prožili jsme dlouhá léta krásného vztahu, i když pořád tajného, já se už rozvést nemohla, manžel byl nemocný a jemu těžce onemocněla bývalá žena, nebylo by čestné ji opustit. Naši někteří dobří přátelé to celý život věděli a pomohli nám, nic se neprozradilo a je to tak dobře. Nelituju ničeho, naše láska sice neměla budoucnost, myslím tím jako společnou, ale pořád tu je. Moje kamarádka vždycky říká, že by si nikdy nepomyslela, že tenhle člověk se mnou celý život vydrží. A já za to osudu děkuju.
Marek|Kdysi cca před 18 lety jsem vztah na dálku mněl,ona bylaz Ostravy,já z Prahy.jednou za dva měsíce přijela do Prahy..vydrželonám to tenkrát rok a půl
720xxx090|Komu na sobě záleží,múže mít vztah i na dálku,74 Marta
