Studenti pardubické univerzity okusili Tchaj-wan. Chyběla jim rýže
Představte si pět týdnů intenzivní zahraniční stáže ve vzdálené zemi. Na Tchaj-wanu si studenti Univerzity Pardubice kromě nových poznatků cenili taky počasí. Bylo tam mnohem tepleji než u nás.
Chodili jsme v tílku a kraťasech. O to těžší byl návrat do studených rán. Vyrazili jsme do velmi hezkého prostředí,“ oceňuje třeba Anežka Matyášová. Studenti mluvili anglicky, německy, někteří se pokoušeli o čínštinu.
„Máme tam dvě partnerské univerzity. Čekaly nás přednášky, semináře, studentská konference. Doplnila to spousta terénních výjezdů do okolí měst. V posledním týdnu pobytu studenti prováděli terénní výzkum. Ten budou odevzdávat jako výstup ze stáže,“ vysvětluje Adam Horálek, vedoucí Katedry sociální a kulturní antropologie Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.
Tchaj-wan není Thajsko
Některým lidem se tyhle země pletou. „Je to malý ostrov, malá země. Žije ve stínu velkých zemí jako Čína, Japonsko, Korea, Vietnam, Filipíny, které jsou mnohem známější. Tchaj-wan prochází podobným vývojem jako Česká republika. Pro mě jako sociálního antropologa je velice zajímavé sledovat, jak se s tou situací různé kultury vypořádávají,“ říká Horálek.

Účastníci se museli srovnat se sedmihodinovým časovým posunem. A jedli tam skoro všechno, hlavně čínskou kuchyni. „Tchaj-wan má historické kořeny v Číně i v Japonsku. Většina studentů si postupně stěžovala, že neměli skoro žádnou rýži. Ona přitom není nezbytně v každém jídle. Spíš to byly nudlové, polévkové a těstovinové pokrmy.“
Plavání přísně zakázáno
Výprava se při pobytu dostala na dosah plážím Tichého oceánu. Ale na nějaké koupání podle Horálka zapomeňte. „Východní pobřeží je vlastně tektonickým zlomem. Dochází tam k zemětřesením. Oceán je hluboký a má nevyzpytatelné proudy.“

Vrcholem pobytu na Tchaj-wanu byl závěrečný výstup na nejvyšší horu, tedy Nefritovou horu o výšce 3 952 metrů. „Dokonce v těch horách dělám i výzkum. Nabídl jsem studentům, že tam můžou se mnou jít. Přálo nám počasí,“ uzavírá vzpomínání Adam Horálek.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.