Transparentní zabezpečovací hologramy - světový objev z Pardubic

Český vědec objevil nový typ transparentního hologramu využitelného jako ochranný prvek pro bankovky, pasy, kreditní karty. Výzkum musel zůstat osm let utajen.

Profesora Miroslava Vlčka záhy po jeho prvních vědeckých krůčcích zaujala chalkogenidová skla. To jsou skla, v jejichž struktuře nalezneme místo kyslíku (spolu s křemíkem základní prvek v „obyčejném“ skle) jiný chalkogen – síru, selen nebo tellur.

Tato záměna jim dává řadu zcela unikátních vlastností. Přítomnost těžších chalkogenů jim dává do vínku např. vysoký index lomu, vlastnost, která dělá český křišťál tak známým ve světě i bez toho, že by sklo obsahovalo ekologicky nežádoucí olovo.

Tato skla nanesená v tloušťce desítek/stovek nanometrů (lidský vlas má tloušťku cca 50 000 nanometrů) postrádají křehkost. Můžeme je tedy např. nanést na polyetylénovou folii, do které lze snadno vytlačit za tepla různé motivy.

Září jen pod určitým úhlem

Po nanesení vrstvy skla náhle krásně září jen při určitém úhlu pohledu. A na světě je transparentní hologram. Pod jiným úhlem je celý systém průhledný a lze ho tedy na rozdíl od klasických neprůhledných hologramů nanést přes text/fotografii, jak to známe z ochranných prvků na bankovkách, občanských průkazech, pasech, kreditních kartách a při ochraně i dalších cenin.

Použití chalkogenidových skel při tvorbě těchto zabezpečujících prvků zvyšuje stupeň zabezpečení těchto cenin.

Některá chalkogenidová skla jsou totiž fotocitlivá a mají extrémně vysokou rozlišovací schopnost. Ta je tak velká, že do nich lze zapsat (např. svazkem elektronu) i „neviditelné motivy“. Ty vidí s využitím speciálních technik jen ten, kdo ví co, kde a jak hledat...

Profesor Vlček ve svých výzkumných pracích syntetizuje chalkogenidová skla, měří jejich optické a další fyzikální a chemické vlastnosti, řeší problematiku jejich mikro a nanostrukturování. Na základě systematického studia jejich vlastností objevil možnost využití některých těchto skel k výrobě transparentních hologramů jako ochranných prvků s vysokým stupněm zabezpečení.

Patentovaný objev

Objev si nechal v Čechách patentovat v roce 1998, pro svět ho zakoupila švýcarská firma, která kromě jiného vytváří zabezpečovací prvky na eurobankovkách a pasech řady zemí. V roce 2002 pak byl udělen mezinárodní patent chránící tento produkt českého vědce nejen u nás, ale i v celé EU, ve všech zemích bývalého Sovětského svazu, v USA, Kanadě a Japonsku.

O významu patentu svědčí skutečnost, že detaily výzkumu musely zůstat 8 let utajeny.