Umělý kloub bývá těžší, ale v bazénu vás určitě nepotopí, říká ortoped

02103121.jpeg
02103121.jpeg

Zatímco dříve byla výměna kloubů záležitostí spíše starší nebo té nejstarší generace, dnes ji potřebují stále častěji i čtyřicátníci. Může za to špatný životní styl, nadváha a nadměrné zatěžování.

„Faktorů, které ovlivní stav kloubů, je řada. Především je to ale špatná životospráva, hmotnost a velká zátěž, ať už ze sportu nebo z práce," říká primář ortopedie Pardubické nemocnice Petr Hoza a dodává z vlastní zkušenosti: „Častokrát k nám přijde pacient, který má třeba 130 kilo a stěžuje si, že ho bolí klouby, záda… A přitom je na první pohled jasné, že si na tyhle jeho problémy zadělal už podstatně dříve. A tento kloubní projev je zkrátka jen důsledkem špatné životosprávy, která trvá řadu let."

Pozor na „šmejdy“

Jak tedy nemocím kloubů předcházet? Podle primáře Hozy pokud nemáme nadváhu, správně se hýbeme a dbáme alespoň trochu na svůj jídelníček, nemusíme brát žádné speciální doplňky stravy.

„Tady bych především chtěl upozornit, jak často se ve své praxi setkávám s takovými těmi „šmejdy“, o kterých byl natočen i film. Lidé si kupují různé přípravky, lampy, vany… Dávají za to nemalé peníze a kupují si za to naději, ale častokrát to tak není," upozorňuje ortoped s tím, že rozhodně neexistují žádné zázračné pilulky ani přístroje.

Čtěte také

„Není pravda to, co ukazují některé reklamy, kde je na jednom záběru člověk zkroušený bolestí a na druhém si vezme třeba tabletku a usmívá se a jde si třeba zahrát fotbal. Takhle to nefunguje," říká primář Hoza a dodává: „Tyhle přípravky zkrátka částečný efekt mají, ale je otázka, jestli je to efekt farmakologický nebo placebo. Rozhodně bych mu nepřikládal takovou váhu, protože toho, kdo má artrózu, nezachrání rozhodně nějaké braní pilulek, je to o celkovém přístupu ke svému tělu.“ Když se o něj nestaráme, tak často nepomůže vůbec nic. A je třeba i nutná výměna kloubů.

Klouby z cementu a oceli

„Výměn kloubů u nás provádíme okolo 500 ročně, nejčastěji jsou to kyčle a kolena," říká primář ortopedie Petr Hoza a doplňuje: „Obvykle už třetí den po operaci se člověk, který měl před tím těžkou artrózu kloubu, cítí lépe. Kyčel se pak léčí o něco lépe a rychleji, koleno se hůř rozcvičuje, ale celkově je ten benefit operací totálních náhrad kloubů velmi dobrý.“

Děravé džíny

A z čeho je vlastně takový umělý kloub? A vypadá stejně jako ten pravý? „Určitě není úplně stejný, ale je konstruován tak, aby co nejvíce respektoval biomechaniku kyčle či kolena," směje se ortoped Hoza s tím, že materiálů, ze kterých se vyrábí umělé klouby je více. Jsou například z cementu, keramiky, umělé hmoty, bývá tam chirurgická ocel, sloučenina chromu a kobaltu, nikl atp.

Čtěte také

A není tedy takový kloub těžší než ten skutečný? Neznamená to pak třeba, že budeme mít tu stranu, kde je umělý kloub, těžší, v případě nohy se nám bude špatně chodit? Primář Hoza to rozhodně popírá „Pokud jsou ta nějaké rozdíly v hmotnosti, tak jsou to pouze stovky gramů a pacient to vůbec nepocítí. Vždycky se směju, když se pacient zeptá, jestli ho pak umělý kloub v bazénu nepotopí ke dnu. To rozhodně ne," dodává s úsměvem.