Robert| Zorinko,posílám ještě jeden podnět na přípravu menu připraveného z čistě přírodních surovin a v přírodě.
Najdeme si na louce pupavu-námi nazývanou podzemním masem.Její středovou část vyloupneme z ostnatých listů a přípravíme si ji na syrovo,opečeme,či osmažíme.K tomu uvaříme nějakou obilovinu - kukuřici,obilí,či divokou obilovinu,nějakou travinu.Salát můžeme připravit z listů pampelišky,řebříčku,jetele,květů sedmikrásky,kopretiny,vlčího máku,chrpy ap.
Dezertem může být hrst malin,borůvek.Pokud je někdo navyklý na nějaký povzbuzující nápoj,může jím být káva z pražených žaludů.
Dobrou chuť s úctou k přírodě Robert
...mail........|Zdravím všechny trampy a jiné tuláky! Kdysi jsem taky jezdil po vandrech a moc rád. Když se ale takový tramp zblázní, začne se věnovat historickému šermu. Když se zblázní šermíř, vstoupí do Templářského řádu. Tam jsem to dotáhl na komthura. Nakonec jsem se zprofesionalizoval, koníček se stal mým povoláním a já pravoslavným knězem. Jenže marná lásky snaha, letos jsem nebyl ani na táboře a můj zdravotní stav mi brání ve větším cestování. Nevadí, užil jsem si dost, když jsem ještě mohl. Tak pozdravuji všechny, kteří ještě můžou:
Ahoj, kamarádi! A všem posluchačům dobrou noc!
Mojmír Kříž, Svitavy
...z mailu...|Zmínila jste pečená jablka ve žhavých uhlíkách… Mám vylepšenou variantu: Stačí přibalit do krosny roli alobalu; pak do něj zabalte jablko s vydlabaným jadřincem, naplněné Nutellou nebo trochou cukru se skořicí a šoupněte do rozpáleného popela. Za 30 minut budete mít měkké, fantasticky voňavé pečené jablko. Jana Loštice
...z mailu...|Nejlepsi je kotlikovy gulas primo na ohni, varivali jsme 4O l a za hodinu nebylo nic jsou tam brambory hovezi a veprove maso a klobasa aby byl palivy je vyborny a zmizne hned. Karel
Jarda, Brno|Stalo se pred 60 lety
Mel jsem kamarada Frantu a do jejich rodiny k nam do Brna prijel pribuzny na prazdniny. Navrhli jsme ze pibuzneho vezmem na cundr. Bylo nam vsem kolem 17 ale rodice pribuzneho byli proti ale nakonec to povolili. Upozornili nas pred odjezdem ze mu mame rikat Jendo a ze mesmime mluvit sproste. Byl to proti nam “chlapum” chcipak.
Rano jsme odjeli vlakem, prisli jsme na misto a udelali ohen. Jenda se chtel podivat na blizkou zriceninu hradu, nam se nechtelo, tak sel sam.
My jsme s Frantem otevreli flasku vina a ze udelame veceri. Franta navrhl zabi stehynka ze to "francoozi zeroo".
Tak jsme nachytali nekolik zab , Franta jim urezal nozky ale nevedeli jsme jak se to vari. Tak jsme vzali vidlicky a na kazdou spici vidlicky jsme napichli jednu zabi nozku. Potom jsme to opikali a aby nam to neohorelo tak jsme to namaceli do sklenice ze sadlem, kterou dostal Jenda na prilepsenou aby nemel hlad.
Tak jsme nozky snedli na vicku od esusu se povalovaly kosti z nozek a v tom prisel Jenda. My jsme se mu omluvili ze jsme mu nenechali ale on rekl ze jsme prasata ze on by to nikdy nejedl.
Ukrojil si radeji krajic chleba, namazal si ho sadlem ze slenice a snedl jej. Po jidle jsme mu vysvetlili jak se pripravuji zabi stehynka. Bylo mu dost spatne.
Jarda, beevalee borec z oltecu.
Otoman Zlinski|S vařením v přírodě jsem, jednou pro vždy, skončil. To když jsem, asi před rokem v hlubokém lese potkal úplně nahého muže. Nejprve jsem se domníval, že se mně to jen zdá. Ale kdepak. Představil se jako Radek a sdělil mně, že je poslední žijící potomek Robinsona. Vyzval mně, abych okamžitě uhasil oheň a zahodil ty éčkové špekáčky. Vysvětlil mně, že příroda nás uživí i bez ohně a jiných civilizačních berliček. Maliny, jablka, hrušky, ořechy...to všechno je kolem nás. A pokud prý se budeme k přírodě chovat láskyplně, tak stačí každou neděli, kolem poledne, otevřít ústa a příroda sama navede pečeného holuba do naší huby. Bylo to tak úžasné setkání, že po návratu domů jsem okamžitě rozvázal pracovní poměr, dětem řekl, ať se vychovají samy, požádal o rozvod a vylezl si na strom. Občas mě pokálí pták, co spí o větev výš, ale jinak jsem konečně úplně svobodný.
Dana|Krásný letní večer Vám, paní Zorko a všem posluchačům Noční linky. No - na kotlíku vařit bych uměla, ale sama sobě to se mi jaksi moc nechce, ještě bych si tak upekla nějaký špekáček nad ohněm. Na zahrádce mám i ohniště, ale je nevyužité, hlavně teď, kdy se nesmí rozdělávat ohně.
Ale u nás v dědině bývá "gulášfest", kde se vaří několik kotlíkových, či spíše kotlových gulášů a tam se toho účastní spousta amatérských kuchařů a návštěvníků, guláše se vaří v klasických kotlech na ohni. Tak tam si všichni pochutnáme na guláši na několik způsob, od čertovských po zvěřinové, fazolové, bramborové, pálivé a dietní. Takže to jsou moje zkušenosti s tábornickým vařením a počkám si na večerní příběhy ostatních posluchačů
