608xxx233|(KÖMEN ZÜ BITTE OMA?).MART.38
Saša|Dobrý večer.Pro mne nejkrásnější období,byl dvacetiletý pobyt v úžasné Olomouci .Pracoval jsem v Zologické zahradě. Práce se zvířátky , mě neskutečně bavila a dost zajímavých zkušeností mi dala.Zdraví kajman Saša...
Helena|Za svoje nekrasnejsi zivotni obdobi povazuji to co ziji zrovna ted, protoze to je to jedine, co mohu vnimat. To co bylo, se sice muze zdat krasnejsi, ale je to jenom klam, ktery se osobni minulost skoro vzdycky snazi udelat lepsi, protoze je to jen vzpominka a clovek rad vzpomina jen na to dobre. Ale to co je zrovna ted, je opravdove a mohu to prozivat plne. Takze pro me je a bude pritomnost vzdycky to nejlepsi, co mi zivot muze dat, at je to cokoliv. Prijimam to vsechno s vdekem, s usmirenou radosti a s tesenim se na neco noveho, na nejaky maly zazrak, ktery se muze stat, ale nejvetsim zazrakem je opravdu zivot sam a to ze jsem nazivu a mohu vnimat prave ted Vasi Nocni linku, pani Zoro, moc Vas, i posluchace, zdravim.
...mail...|Paní Zorko, přeji Vám a všem posluchačům, krásnou noc. Šťastné, životní období? No, určitě skoro každý odpoví, že dětství a u mě tomu není jinak.
Jsou však, i jiná životní údobí, která stojí za zmínku a zamyšlení, např.
když jsem se vdala, narodily se nám děti, to byl za prvé čas mládí, čas lásky, byla jsem plná síly, elánu, mnoha životních plánů a hlavně člověk byl zdravý. ráda na to vzpomínám, ale také ráda vzpomínám na dobu, kdy jsem sice měla za sebou i krušné životní období, to jsem po čase překonala,ěti, už vylétly z hnízda, stala jsem se babičkou a proto-že jsem byla v invalidním důchodě, mohla jsem pomoci v hlídání vnoučat a věřte, to bylo moje nejkrásnější životní období. též jsem se starala o maminku, která s námi celý život, až do své smrti bydlela. Bylo to opravdu báječné, nikam jsem nemusela spěcht, pokud vnoučata byla nemocná, jejich maminky je vyléčily z toho nejhoršího a u nás se doléčovala, tak-že jme hráli rúzné hry, četli pohádky, chodili na procházky, prostě jsme si to vzájemně užívali, no a prázdniny, na ty také ráda vzpomínám, to je plno krásných příběhů, co jsme spolu zažili, je na co vzpomínat. V součastnosti, také ráda žiji, sice zdraví zrazuje, zrak vůbec neslouží, ale život nekončí, snažím se vstoupit do příštího roku, kdy mě čeká sedudesátka, s optimismem a nadějí. Moje životní krédo je, "každá trampota má svou mez, hlavně si zachovat lidskou důstojnost". Moc všechny ještě jednou zdraví, děkuji panu Jaromírovi ze Soláně, Anna ze Znojemska.
Hana| Dobrý večer, nejlepší léta svého života jsem prožila do 34 let věku, do doby, než mi zemřela milovaná maminka. Až nyní dovedu plně ocenit, jaký krásný život mi moji rodiče připravili. S láskou a úctou na ně vzpomínám a budu do konce svého života. Od té doby se mi změnil život o 180 stupňů - začala nová životní etapa, kdy jsem se musela přizpůsobit novým podmínkám a zcela jinému životu, než jsem byla zvyklá. Ale co mne nezabilo, to mne posílilo. Splnily se mi i některé sny z dětství. Krásný večer přeje Hana z Pošumaví
Víťa|Dobrý den,
dnešní téma mě připomnělo krásné životní období, které už dávno odnesl čas. Mé nejšťastnější, životní období bylo v letech 2003-2006, výjimkou je srpen 2004, kdy mi zemřel děda. V těchto letech jsem chodil na základní školu a měl jsem téměř vše. Měl jsem sebevědomí, přátele, zdraví. Nešťastně jsem miloval dívku, kterou zde nebudu jmenovat. Byla to má první láska. Po ní jsem už nikdy nikoho nemiloval a to je to dvanáct let!!! Postupe času jsem o vše přišel. Po vychození základní školy jsme se všichni rozutekli do světa, zamilování ze mě vyprchalo, ale dál jsem se už v životě nedokázal zamilovat. V dnešní době nemám sebevědomí, dívku. Naštěstí mám nejlepšího kamaráda, kterého znám už dvanáct let a jsem za to osudu vděčný. Někdy bych se rád vrátil do časů základní školy! Snad někdy zase budu ten chlapec, který měl všechno. Přeji všem hezký večer. Víťa.
