Úterní Noční linka: Přichází moudrost se stářím?

Všichni už od dětství víme, že když někdo v pohádce potřebuje radu, zajde za moudrým starcem nebo rozumnou stařenkou. Je to samozřejmě logické. Ti z nás, kteří zde žijí nejdéle, mají nejvíce zkušeností s okolním světem, poznali mnohem více životních situací než ostatní a máloco je dokáže překvapit.

Určitě i z minulosti a historie vyplývá názor, že stáří implikuje zkušenost, rozvážnost a moudrost, zatímco mládí je spjato s lehkovážností a nevědomostí. Díky tomu bylo vždy žádoucí a vhodné, aby mladí poslouchali starší, aby měli obecně stáří v úctě. Říkalo se: Starší má téměř vždy pravdu! Dnes ale hrají roli důležité aspekty, jako je vývoj a změna. Svět se nikdy neměnil tak rychle, jako v současné době. Což vede ke zvýraznění rozdílů mezi generacemi, starší se přeci jen hůře učí novým věcem, než mladí.

Co ale definuje onu lidskou moudrost, kterou obecně přisuzujeme právě stáří? Je utváření lidské moudrosti dílem náhody, nebo spíše samozřejmým výsledkem lidského vývoje, nebo k moudrosti dospíváme v průběhu života úplně jinak a ne vždy?