Dana z Moravy|Krásný večer milá paní Zorko, nemůžu odolat nádhernému tématu, protože mám velmi zvláštní zážitek a asi se nedovolám, tak to radši napíšu, třeba dojde na jeho přečtení.
Asi před 25 lety jsem byla na zájezdu v Izraeli, bylo to tehdy úžasné, procházeli jsme se po všech památkách, navštívili jsme i Betlém, všude tam dýchala historie.
Když jsme se vrátili domů, tak mne kamarádka přesvědčila na zájezd do Vatikánu a do Říma. Bylo to hned za dva dny, moc se mi nechtělo, ale nakonec jsem pokračovala v těchto "posvátných" zážitcích. Přijeli jsme do Itálie, prohlédli si Pompeje, byli jsme v Neapoli a dalších památných místech a když jsme přijeli na Svatopetrské náměstí, najednou mezi skupinkou lidí nastal takový šum, takže jsme tam honem utíkali a představte si, že ze svého sídla vyšel papež Jan Pavel II., byl oblečený bíle a jen s malinkým doprovodem poutníků z Velehradu a kráčeli všichni do kostela. Byl to nezapomenutelný zážitek, kdy tento vzácný člověk prošel jen tak kolem nás, takový shrbený starší pán, musím říct, že nám všem procházel mráz po zádech. Vím, že papež byl i u nás v Česku, ale to bylo všude moc lidí, ochranky, zmatku, ale toto byl zážitek, který se nikdy nedá zopakovat.
Všechny moc pozdravuji a budu dál poslouchat, krásný večer.
...mail...|Milá pani Zorko.
V roce 1978 jsem si koupil za 3.50 korun časopis Svět v obrazem a v soutěži o sovětský svaz jsem byl jeden z výherců. Byl to letecký desetidenní zájezd kde se navštívila Moskva, Leningrad, Taškent a Buchara. Byl to úžasný zájezd, který se nebude již opakovat, ale vzpomínky a fotografie jsou trvalé. Viděl jsem zvedání mostů v Leningradě přes řeku Něvu, nebo dílnu v Buchaře, kde se vyšívalo zlatou nití,Na fotografii před Ermitáží v Lenigradě jsem při pohledu zleva třetí klečící,
Vzpomínka na úžasný ať Vás u srdce , to Vám Vladimír z Přerova přeje.
.....Marek Op...|Dobrý večer,
Před sedmi lety jsem byl poprvé v Londýně – jel jsem s gymnáziem autobusem a ještě, než jsem přijel do Londýna, byl pro mě zážitek cestování eurotunelem a já jsem si připadal jako v Titanicu – na jedné straně romantická jízda přes La Manche a na druhé straně strach z toho, že se stane něco hrozného.
Když jsem přijel do Londýna a autobus zastavil před Buckinghamským palácem, hned jsem si zamiloval anglický vzduch.
Prošel jsem si památky a byl jsem také v jiných městech v okolí.
Prohlídku Londýna jsem ukončil v Greenwichi u Nultého poledníku, kde jsem ji zahájil o tři roky později, když jsem byl v Londýně sám s kamarádem ze Starého Jičína na jazykovém pobytu.
S kamarádem jsem si splnil sen, který mi se zájezdem nebyl vyslyšen – vyzkoušel jsem si doubledeckery a londýnské metro.
Jinak s cestovní kanceláří nejezdím, a už vůbec ne k moři, protože mě to tam neláká a pokud se chci koupat, tak v termálním koupališti.
Těžko odhadnout, jestli ještě někdy Londýn navštívím, protože si neumím představit, co se s námi turisty stane po Brexitu – podle mého názoru to byl životní historický britský omyl.
Krásnou dobrou noc přeje Marek z Opavy.