V čem vařila a pekla Magdalena Dobromila Rettigová? Originální kousky uvidíte v Litomyšli
Expozicí věnovanou Magdaleně Dobromile Rettigové nás provedla kurátorka Regionálního muzea v Litomyšli Hana Klimešová
Regionální muzeum v Litomyšli v Pardubickém kraji pečuje o nejrozsáhlejší sbírku předmětů, které patřily spisovatelce a vlastence Magdaleně Dobromile Rettigové. Autorka známé kuchařky se narodila před 240 lety a v Litomyšli, kde je pochovaná, zanechala výraznou stopu. Město jí každý rok v květnu vzdává hold v podobě Gastroslavností Magdaleny Dobromily Rettigové.
Litomyšl je kolébkou a také inspirací řady slavných Čechů. V Kabinetu moderních dějin Regionálního muzea v Litomyšli proto mají „Litomyšlské nebe“. Speciální vitrína, která připomíná prosklený pokoj, přibližuje osobnosti spojené s historií a kulturou Litomyšle. Uvidíte v ní třeba doutník Aloise Jiráska, náramek Boženy Němcové nebo hodiny, které patřily rodině Smetanových. Buditelku Magdalenu Dobromilu Rettigovou připomíná hned několik památek.
Magdalena Dobromila strávila v Litomyšli posledních jedenáct let svého života. Zdejší muzeum má díky tomu ve sbírce několik desítek jejích osobních předmětů. Patří mezi ně nádobí, formy na pečení, ale také kabelky, slunečníky, zlatý prstýnek, krucifix, čepec nebo živůtek se sukní, které si po Dobromile nechala přešít její neteř. V depozitáři se nachází i řada archiválií, zejména soukromá korespondence či akvarely z domu Rettigových.
V muzejní vitríně je vystavená kabelka paní Dobromily, omáčník, smetáček, ale také na první pohled ne příliš výrazná konvička. Je vyrobená z kameniny, má hnědou lesklou glazuru a vysoká je asi dvanáct centimetrů. Pojí se k ní ale zajímavý příběh.
Z pozůstalosti Magdaleny Dobromily ji získal spisovatel Alois Jirásek, který v Litomyšli působil. Ten konvičku při příležitosti otevření litomyšlského Smetanova domu v roce 1905 daroval herečce Národního divadla Haně Kvapilové. Právě ona totiž v Jiráskově hře o Rettigové ztělesnila hlavní roli. Hana Kvapilová zemřela v roce 1907 a konvičku v květnu 1939 věnoval litomyšlskému muzeu její manžel, dramatik a režisér Jaroslav Kvapil.
Magdalena Dobromila byla nejen kuchařka
Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová, se narodila 31. ledna 1785 ve Všeradicích na Berounsku. Doma, kde se mluvilo německy, byla odmalička vedená k práci. Za vlastence, spisovatele a právníka Jana Aloise Sudiprava Rettiga se provdala v den svých 23. narozenin. Vlastenectví u Rettigů hrálo důležitou roli, ostatně jméno Sudiprav přijal Rettig hned po ukončení studia práv. A svoji mladou ženu přesvědčil, aby užívala vlastenecké jméno Dobromila. Manželé žili v Táboře, jako právník Rettig potom působil ve funkci radního v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a Litomyšli.
Na počátku své literární dráhy psala Rettigová pouze německy, až později česky. Začala drobnými prózami a verši, především v časopisech. Postupně vydala několik povídkových knih, svoji nejznámější Domácí kuchařku v roce 1826. Do Litomyšle se Rettigovi přistěhovali v roce 1834. Zpočátku bydleli nedaleko proboštského kostela, ale pak se přestěhovali do nárožního domu čp. 115 na Špitálku, dnešním Toulovcově náměstí, na jehož zdi je už celé století umístěná reliéfní pamětní deska.
Právě v tomto domě se Magdalena věnovala především výchově dívek. Ve svých kroužcích, tzv. kávových společnostech, je učila vaření a domácím pracím, předčítala jim z českých knih a knihy také půjčovala. Přednášela na místní industriální dívčí škole a založila pro její žačky nadaci. Magdalena pořádala také tzv. landpartie, tedy výlety do přírody, kde se deklamovaly české básně. Byla u všech významných kulturních akcí města a referovala o nich jako dopisovatelka časopisu Květy.
Pocta české buditelce
Magdalena Dobromila zemřela 5. srpna 1845 ve věku 60 let a je pochovaná na litomyšlském hřbitově. Od roku 1775 tam její památku připomíná honosný náhrobek, který vznikl za přispění litomyšlského Spolku paní a dívek. Stojí v blízkosti hřbitovního kostela sv. Anny a jeho ústředním motivem je portrétní medailon, který podle návrhu Leopolda Ferbra vytvořil kameník František Metyš.
Vzdát hold průkopnici české kuchyně, a to samozřejmě nejen u jejího náhrobku, přijíždějí do Litomyšle každoročně vynikající kuchaři, milovníci dobrého jídla a chutí. Oblíbený festival Gastroslavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové se letos uskuteční ve dnech 24. a 25. května 2025. Podrobné informace o programu najdete přímo na webových stránkách oblíbeného gurmánského festivalu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
