Velké trápení může opravdu zlomit srdce, tvrdí vědci

„Není to jen nějaký filozofický pojem, naše srdce asi nějaký vztah k duši má,” potvrzuje primář kardiologie Pardubické nemocnice Jan Matějka a vysvětluje: „My i tady u nás mnohdy vídáme nemoc, které se lidově říká syndrom zlomeného srdce. Někdo, kdo prožilvelkou emoci, tak k nám pak třeba přijede ve stavu, který připomíná srdeční infarkt a my neshledáme žádnou jednoznačnou věc, která by ho podmiňovala. Takže ten vztah mezi srdcem a emocemi tam asi je.”

O tomto fenoménu už podle něj dokonce píší i zahraniční lékařské časopisy. Popisují ho například jako poruchu srdečního svalu, tedy tzv. kardiomyopatii, kterou vyvolává právě extrémní a náhlé citové trauma. Ať už odchod blízkého člověka, rozvod, nešťastná láska. Podle nich ale se může na zdraví srdce projevit nejen velký smutek, ale i velká radost. „Vyšlo to například v renomovaném časopise Evropské kardiologické společnosti. Byla tam zmiňována třeba výhra v kasínu nebo úspěch dětí, ale to je opravdu raritní záležitost. Většinou to tady u nás vídáme u těch negativních emocí,” říká kardiolog Matějka.

Radost léčí srdce

Říká se, že veselá mysl je půl zdraví. To je údajně pravda i pro zdraví našeho srdce. Podle lékařů mají se srdcem skutečně menší problémy ti z nás, kteří se dívají se na svět spíše optimističtěji, umějí se radovat a třeba i z maličkosti, snaží se se svým životem něco udělat, pracovat na sobě a nesvádět své problémy na něco či někoho jiného, spíš hledat sám jejich řešení. Takový přístup pomáhá třeba i v léčení srdečních potíží a nemocí srdce. Potvrzují to dokonce i vědci.

„I třeba poslední evropská doporučení pro prevenci srdečních chorob spíš vidí i určité psychosociální rizikové faktory chorob srdce. Je to třeba chudoba, nízký sociální statut, osamělost, deprese a hostilita, to znamená takový negativní přístup k životu hledání problémů a viníků svých problémů jinde,” říká primář kardiologie Pardubické nemocnice Jan Matějka.