Vincenz Priessnitz: Průkopníka vodoléčby inspirovala srnka
Vincenz Priessnitz, rodák z horské samoty v Gräfenberku u Frývaldova – dnešních Lázní Jeseník – pocházel z chudé rodiny a odmala se musel ohánět v hospodářství. Jednou prý pozoroval srnu, jak si chodí do lesní studánky vymývat zraněnou nohu.
Právě na ni si vzpomněl pokaždé, když při práci utrpěl úraz. A že jich bylo! Při svážení dřeva mu otěže skříply ruku, pak mu naložený povoz přejel přes hrudník a zranil ho tak těžce, že mu místní ranhojič věštil rychlý konec.
Vincenz se rozhodl, že to nevzdá a léčil se po způsobu zmíněné srny, dokud nebyl zase jako rybička. Když pomohl sobě, proč nepomoci ostatním? Začal léčit chudé i vážené frývaldovské občany, dokonce i vídeňskou honoraci. Rodný dům nechal přestavět, v přízemí umístil jedny necky – a tak vznikl první vodoléčebný ústav na světě.
Krajem se začala šířit pověst, že mladý Priessnitz má zvláštní schopnosti. Studovaní doktoři ho ale nazývali podvodníkem a šarlatánem, podali na něj stížnost, pak i žalobu. Soudní spory se vlekly léta.
Lázně ve Frývaldově oficiálně vznikly až roku 1837, kdy se Priessnitzovi konečně podařilo získat dobrozdání císařské komise, která prohlásila vodoléčbu za „nový pozoruhodný jev v oblasti zdravotnictví“.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
