Vraclav 26.4.2009

26. duben 2009

Cesty Posvícení Českého rozhlasu Pardubice přivedly tentokrát posvícenské redaktory Lukáše Pešku a Filipa Novotného na jedno z míst s nejstarším osídlením v Pardubickém kraji. Ještě s fotografem Tomášem Kubelkou totiž navštívili obec Vraclav nedaleko Vysokého Mýta. "Pro tentokrát pojmeme naše natáčení trošku jinak," řekli si redaktoři a rozhodli se, že vraclavské povídání zaměří skutečně jen do minulosti a život v obci, spolky, udržované tradice či pořádané akce nechají na příště.

Archeologické vykopávky dokládají lidskou činnost ve Vraclavi a okolí již ve starší době kamenné a pak prakticky po celý pravěk. Již tehdy sloužilo toto území jako důležitá spojnice mezi Moravou a Čechami. Význam nepolevil ani v raném středověku, kdy tudy probíhala obchodní trasa známá jako Trstenická stezka. V této době již na ostrohu stálo hradiště a jeho předhradí. Spravoval je tehdy rod Vršovců, který spolu s Přemyslovci a Slavníkovci patřil k nejmocnějším v rodícím se českém státě. Hlavní roli a vůdčí postavení se však rozhodli sehrát Přemyslovci. Ti se nejprve vypořádali se Slavníkovci a v průběhu následujícího století pak na třikrát i s Vršovci. Konečný zásah přišel v říjnu 1108. Tehdejší kníže Svatopluk osočil předáka Vršovců Mutinu ze zrady a spolčování s nepřátelskými Poláky, vtrhl na Vraclav, tehdy Vratislav, a dal všechny členy vršovického rodu, včetně žen a dětí, povraždit. Některé kroniky hovoří a třech tisícovkách mrtvých. Některým Vršovcům se ale podařilo uprchnout do Polska. Tragickou událost dnes na místě starého hradiště, které zaniklo v průběhu 13. a 14. století, připomíná památný obelisk. Z raně středověké doby také pocházejí kosterní nálezy, objevené náhoně při stavbě rodinného domu. Tři z nich vykazovaly proti vampirická opatření, useknuté hlavy pohřebené čelem do země, a kůl v hrudním koši. Po zániku hradiště začala nedaleko vznikat dnešní obce Vraclav. V ní stál také románský kostel svatého Václava, zrušený v době vlády Josefa II. Tehdy se z něj stala sýpka a nakonec se stal součástí hospody. Dalším kostelem pak je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původní jednolodní gotická stavba z druhé poloviny 13. století byla po požáru v roce 1719 pojata do nové stavby barokní, obrácené k severu. Vybavení dnešní svatyně je novogotické, za vidění ale stojí pozůstatky gotických prvků, zejména ostění vně chrámu. Samostatně od kostela stojí zvonice nesoucí jeden zvon. Nedaleko vraclavského hradiště se dnes rozkládá barokní areál poutního kostela svatého Mikuláše. V roce 1664 se ve Vysokém Mýtě rozšířila zvěst o zázračném uzdravení prostřednictvím vody ze studánky u kapličky svatého Mikuláše. Kapli pak v roce 1724 nahradil kostel postavený podle projektu Karla Antonína Canevalla, stojící nad pramen vody považované za léčivou. Kostel se časem stal místem poutníků ze širokého okolí. Ještě před jeho výstavbou zde již fungovaly lázně, do nichž v 18. století jezdili lidé až z Prahy a Brna. V roce 1692 byla ve stráni vystavěna poustevna s dřevěnou věžičkou, zvaná fráterka. Žil v ní poustevník, který vedl knihu a zapisoval do ní ty, kteří se uzdravili. Měl na skladě léčivé byliny a pilule potřebné pro lázeňské hosty. Poustevna byla zrušena v roce 1782. Samotný kostel svatého Mikuláše prodělal řadu živelných pohrom a ve druhé polovině minulého století byl odsvěcen. Z jeho vybavení se zachovalo jen torzo. V kostele jsou dnes instalovány sochy od žáka Matyáše Bernarda Brauna, které tvořily křížovou cestu ke klášteru Hora Matky Boží v Králíkách.

Neděle 26.4. po 12. hodině.

autor: Lukáš Peška
Spustit audio