Výjimečný nález u Slatiňan: nevykradené hroby z doby stěhování národů ukrývaly vzácné sklo

Najít hrob z doby stěhování národů, který by se nestal obětí vykradačů, je velká vzácnost. Archeologům se to v místě výzkumu pod budoucím obchvatem Slatiňan podařilo dvakrát. Muž a žena, pohřbení nedaleko Slatiňan, byli na poslední cestu vypraveni s vzácnými skleněnými nádobami.

Kostry archeologové objevili už před měsícem, lokalitu ale tajili. Vylupování hrobů je totiž typické pro tehdejší dobu a hrozilo i v současnosti. „Oba kostrové hroby pochází z doby stěhování národů. Konkrétně se jedná o pohřby datované do období 2. poloviny 5. století našeho letopočtu,“ vysvětluje Tomáš Zavoral, vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea.

Nevyloupené hroby jsou vzácné

Páté století představovalo velmi zajímavou etapu dějin – v materiální kultuře barbarských populací se mísily elementy domácí pozdně svébské kultury (východogermánské etnikum) s prvky typickými pro římské provincie a znaky spojovanými s nomádskou kulturou.

Baňatá lahev, která se našla v hrobu ženy

Skleněné nádoby unikly vykradačům

Podle předběžného antropologického určení se jedná o hrob muže a ženy. Oba hroby obsahovaly skleněné nádoby – pohár a baňatou lahev, výrobky římských provincií. „Takto zachovalé sklo je unikátní. Místo výroby obou nádob zatím čeká na rozluštění, předběžně však můžeme přemýšlet o severozápadních provinciích a římském Podunají,“ naznačuje archeolog Východočeského muzea Jan Jílek. „Jedna ze skleněných nádob – prozatím označovaná jako picí pohár – byla uložena ve výklenku vydlabaném ve stěně hrobové jámy. Umístění vedle hlavní hrobové jámy mělo zajistit ochranu před vykradením,“ doplňuje Jílek.

Pohřbení patřili k vyšší sociální skupině. V hrobě muže se našel železný meč se zbytky zachovalé dřevěné pochvy, železné součásti opasku (přezka a kování) a křesací souprava, sloužící k rozdělávání ohně. „Meč je zhruba metr dlouhý a v dané době byl rozšířenou zbraní nejen mezi germánskými kmeny, ale tento typ již hojně využívala i římská armáda,“ vysvětluje Tomáš Zavoral.

Archeologové vypátrají jídelníček zemřelých

„Klíčové poznatky týkající se datování a charakteru předmětů bude možné sdělit až po komplexní konzervaci nálezů,“ zdůrazňuje Tomáš Zavoral. Další analýzy budou prováděny ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně. „Hlavním cílem přírodovědných analýz bude zjištění stravy zemřelých, jejich životospráva a ověření stáří obou hrobů. Do budoucna by všechny tyto poznatky měly pomoci nahlédnout do života našich předků a více poodhalit jejich způsob života či lépe mapovat pohyb celých etnik v rámci Evropy v dobách stěhování národů,“ uzavírá Zavoral.

zdroj: Východočeské muzeum v Pardubicích

Související