Archeologové objevili keltský vodovod, možná nejstarší ve střední Evropě

9. srpen 2018
Na jednu ze studní navazovalo umělě vyhloubené koryto

Vodu v lásce obvykle nemají, protože jim často komplikuje skoro detektivní práci. Teď jsou z ní ale čeští archeologové nadšení. V trase budoucí dálnice D35 na východě Čech objevili pravěký vodovod.

Sucho a nedostatek vody, to bylo téma i pro dávné Kelty, kteří před 2000 lety žili na našem území. Napovídají tomu aspoň aktuální nálezy z vykopávek z trasy budoucí dálnice D35 nedaleko Vysokého Mýta. Archeologové tam právě pomocí motyk a štětečků zkoumají několik keltských studní a jak sami tvrdí, možná i nejstarší dochovaný vodovod ve střední Evropě.

„Spíše se jedná o žlab, který měl za svoji funkci odvádět vodu do sídelní oblasti k těm nejbližším domům.“ Je horko a do půl těla svlečený archeolog Radko Sedláček ukazuje vlastně obyčejnou rýhu v podloží, je to podle něj torzo pradávného vodovou.

Nejstarší vodovod

„Tenhle žlábek vede před jeden z větších kůlových domů, který zde máme doložen. A shodou okolností je to také dům, v jehož jedné kůlové jamce byl nalezen zlomek skleněného laténského náramku. Takže když to shrnu, jedná se v podstatě o nejstarší dochovaný vodovod ve střední Evropě,“ říká Sedláček.

Pravěký keltský vodovod zásoboval vodou keltské obydlí

Nehluboké koryto je napojené na jednu z objevených studní, a i když je sucho, je dole na dně asi tři metry pod povrchem pořád voda.

„Vzhledem k tomu, že teď se nacházíme v extrémně suchém období, kde se potýkáme s nedostatkem vody v podstatě v celé Evropě a i v této době jsou ty naše studny kvalitním zdrojem vody. Takže si myslím, že v těch extrémních suchých letech třeba v pravěku určitě voda byla a jedná se o území mimořádně vhodné pro budování nějakých vodohospodářských objektů,“ dodává Radko Sedláčečk.

Pod budoucí D35 našli archeologové spálená těla nebožtíků z pravěku

Hřebíky na archeologickém nalezišti vyznačují polohu jednotlivých nalezených střepů

Archeologové našli v trase budoucí dálnice D35 na Pardubicku žárové hroby z pravěku. Asi tři tisíce let staré ostatky byly pietně uložené v keramických nádobách a ty teď jednu podruhé odkrývají a pošlou je i pod rentgen.

Na poli mezi Vysokým Mýtem a Hrochovým Týncem, v místě kde Keltové uměli vodu najít a pak s ní i hospodařit, povede v budoucnu dálnice. Archeologové našli v její trase celkem pět studní, u některých z nich se díky podmáčenému jílu dochovala taky dřevěná konstrukce. „Je zajímavé to, že byla použita jiná technika stavění na čtyři nosné kůly, ale i to, že ty dřeva byly navzájem spojeny takzvaným čepováním,“ řekl vedoucí výzkumu Jakub Novotný.

Pravděpodobně dubové dřevo použité na výrobu studní pošlou archeologové na další expertízy. Mohly by určit stáří i to, jak dávní Keltové uměli pracovat se dřevem.

Spodní část dochované konstrukce dřevěné studny

Archeologové současně začínají plánovat odchod z této části budoucí  D35. Průzkum na dálnici začal vloni, dokončit ho chtějí letos na podzim.  Podle Ředitelství silnic a dálnic by nejpozději v září měli na 14 km úsek Časy - Ostrov  nastoupit stavbaři.