Vzácná paní Magdalena Dobromila Rettigová
V povědomí široké veřejnosti je Magdaléna Dobromila Rettigová především jako autorka proslulé kuchařky. Není to málo? Šlo totiž o výjimečnou, emancipovanou a na svou dobu společensky velmi aktivní dámu: psala básně, povídky i divadelní hry, zapojila se do obrozeneckých aktivit a zabývala se i výchovou dívek.
Narodila se 31. ledna 1785 ve Všeradicích na Berounsku. Otec Franz Artmann byl německé národnosti a pracoval na panství hraběte Kounice jako vrchnostenský purkrabí. Matka Josefa pocházela z české rodiny Kubínů a byla prý velmi přísná. Tatínek Magdaleně zemřel, když jí bylo sedm let. Vdova s dcerou se přestěhovaly k příbuzným do Prahy a pak do Plzně. Dlouho byly ve finanční tísni a trápily je zdravotní obtíže. Do německé školy začala Magdalena chodit až ve svých deseti letech. Do té doby měla domácí výuku. K té patřily i ruční práce. První jehlice na pletení dostala Magdalena od matky ke svým pátým narozeninám se slovy: „Co si napříště upleteš, budeš mít.“
Česká vlastenka
Po ukončení školní docházky čekalo Magdalénu Rettigovou, tehdy ještě Artmannovou, další stěhování. Pobývala u své tety v Praze, vydělávala si na živobytí, dál hodně četla a vzdělávala se. Tehdy také začala psát: německé verše a drobnou prózu. V 19 letech se seznámila s aktivním českým vlastencem, o jedenáct let starším právníkem Janem Aloisem Rettigem. Svatbu slavili na Magdaleniny 23. narozeniny. Zdraví novomanželky vyžadovalo odbornou péči. K Rettigům docházel lékař a vlastenec František Koráb. Magdalena se hlavně díky němu a jeho knihám naučila pořádně česky.
Domácí firma „Rettig“
Od 20. let 19. století psala česky a pro české čtenáře. Život jí však komplikovalo časté stěhování, které souviselo s manželovou úřednickou profesí: z Prahy do Tábora, pak do Přelouče. Zde se jim narodily dvě děti, dcera Jindřiška a syn Karel. Na další adrese v Ústí nad Orlicí spatřil světlo světa syn Josef. Ústí pak vyměnili za Rychnov nad Kněžnou. Právník Jan Alois Rettig překládal z latiny do češtiny, psal také básně, drobnou prózu a divadelní hry. Své i manželčiny texty zprvu publikoval v dobovém tisku pod společným jménem Rettig. Ženu však velmi podporoval a měl respekt k její osobnosti, talentu a zájmům.
Manželé Rettigovi si ve východních Čechách rozšiřovali okruh vlasteneckých přátel, Magdalena hojně publikovala a stala se z ní nadšená propagátorka češtiny. Zaměřila se na drobnou prózu, překládala divadelní veselohry a příležitostně skládala básně. Povídky Chudobičky roku 1826 vydala v češtině i v němčině. Ve vlasteneckých kruzích zprvu čelila nedůvěře. Přece jen byla žena! A tak ve společnosti absolvovala zkoušku, že opravdu umí veršovat. Obstála a v témže roce vyšla její slavná Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky.
Dobromila a Sudiprav
Vlastenecké jméno Dobromila si Rettigová zvolila, aby zdůraznila svůj slovanský původ. Stalo se tak po návštěvě Zieglerovy fary v Dobřanech. Její manžel si zase přisvojil jméno Sudiprav. Naposledy se rodina přestěhovala do Litomyšle. Zde Rettigová pokračovala v literární práci a pořádala kurzy vaření, pletení, háčkování a vyšívání pro měšťanské dívky. Po výuce následovala četba českých knih. Přímo ovlivnila na dvě stovky litomyšlských děvčat. Pomohla tak vychovat další vlastenecky zaměřenou generaci a posunout vnímání role dívek a žen ve společnosti. Zemřela 5. 8. 1845 v Litomyšli.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka