Vzácná paní Magdalena Dobromila Rettigová

Narodila se 31. ledna 1785 ve Všeradicích na Berounsku. Otec Franz Artmann byl německé národnosti a pracoval na panství hraběte Kounice jako vrchnostenský purkrabí. Matka Josefa pocházela z české rodiny Kubínů a byla prý velmi přísná. Tatínek Magdaleně zemřel, když jí bylo sedm let. Vdova s dcerou se přestěhovaly k příbuzným do Prahy a pak do Plzně. Dlouho byly ve finanční tísni a trápily je zdravotní obtíže. Do německé školy začala Magdalena cho­dit až ve svých deseti letech. Do té doby měla domácí výuku. K té patřily i ruční práce. První jehlice na pletení dostala Magdalena od matky ke svým pátým narozeninám se slovy: „Co si napříš­tě upleteš, budeš mít.“

Česká vlastenka

V tomto domě na dnešním Toulovcově náměstí v Litomyšli bydlela Magdalena Dobromila Rettigová|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Po ukončení školní docházky čekalo Magdalénu Rettigovou, tehdy ještě Artmannovou, další stěhování. Pobývala u své tety v Praze, vydě­lávala si na živobytí, dál hodně četla a vzdělávala se. Tehdy také začala psát: německé verše a drobnou prózu. V 19 letech se seznámi­la s aktivním českým vlastencem, o jedenáct let starším právníkem Janem Aloisem Rettigem. Svatbu slavili na Magdaleniny 23. narozeniny. Zdraví novomanželky vyžadovalo odbornou péči. K Rettigům docházel lékař a vlastenec František Koráb. Magdalena se hlavně díky němu a jeho knihám nauči­la pořádně česky.

Domácí firma „Rettig“

Od 20. let 19. století psala česky a pro české čtenáře. Život jí však komplikovalo časté stěhování, které souviselo s manželovou úřednickou profesí: z Prahy do Tábora, pak do Přelouče. Zde se jim narodily dvě děti, dcera Jindřiška a syn Karel. Na další adrese v Ústí nad Orlicí spatřil světlo světa syn Josef. Ústí pak vyměnili za Rychnov nad Kněžnou. Právník Jan Alois Rettig překládal z latiny do češtiny, psal také básně, drobnou prózu a divadelní hry. Své i manželčiny texty zprvu publikova­l v dobovém tisku pod společným jménem Rettig. Ženu však velmi podporoval a měl respekt k její osobnosti, talentu a zájmům.

Domácí kuchařka|foto:Jaroslav Hoření, Český rozhlas

Manželé Rettigovi si ve východních Čechách rozšiřovali okruh vlasteneckých přátel, Magdalena hojně publikovala a stala se z ní nadšená propagátorka češtiny. Zaměřila se na drobnou prózu, překládala divadelní veselohry a příležitostně skládala básně. Povídky Chudobičky roku 1826 vydala v češ­tině i v němčině. Ve vlasteneckých kruzích zprvu čelila nedůvěře. Přece jen byla žena! A tak ve společ­nosti absolvovala zkoušku, že opravdu umí veršovat. Obstála a v témže roce vyšla její slavná Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky.

Dobromila a Sudiprav

Náhrobek buditelky Magdaleny Dobromily Rettigové v Litomyšli byl odhalen v roce 1875|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Vlastenecké jméno Dobromila si Rettigová zvolila, aby zdůraznila svůj slovanský původ. Stalo se tak po návštěvě Zieglerovy fary v Dobřanech. Její manžel si zase přisvojil jméno Sudiprav. Naposledy se rodina přestěhovala do Litomyšle. Zde Rettigová pokračovala v literární práci a pořádala kurzy vaření, pletení, háčkování a vyšívání pro měšťanské dívky. Po výuce následovala četba českých knih. Přímo ovlivnila na dvě stovky litomyšlských děvčat. Pomohla tak vychovat další vlaste­necky zaměřenou generaci a posunout vnímání role dívek a žen ve společnosti. Zemřela 5. 8. 1845 v Litomyšli.