Vzkaz z pardubické matriky: Spíš než na Horymíra narazíte na Lva
Je to den k dobru, ale má tu smůlu, že připadl na pondělí. Tím pádem zůstal 29. únor klasickým pracovním dnem. V kalendáři se objevuje jenom jednou za čtyři roky. Velmi ojedinělý svátek slaví Horymír.
„V naší evidenci jsme žádného Horymíra neobjevili. Možná ve starších matričních záznamech narozených dětí bychom Horymíra někde našli. Dnešní záznamy jsou už v počítačích, ale protože se matriční záznamy vedou rukopisně, každá událost se zapisuje ručně a souběžně se vede elektronicky,“ přibližuje Zdeňka Havlíčková, vedoucí oddělení matriky pardubické radnice.
Svatby se letos v krajském městě během zmíněného dne nedočkáme. „V pondělí neoddáváme. Držíme tradici pátek-sobota. V současné době jsou i výjimky. V roce 2008 vyšel tento den na pátek a sedm párů uzavřelo sňatek.“
Babyboom poslední pětiletky
Letos by se prý mohlo během bonusového dne narodit docela dost dětí. „Hlášení o narozených dětech nám dodává pardubická porodnice. Máme informace, že tam mají dost rodiček. Asi i tento den bude docela nabitý.“
Třeba před čtyřmi lety se 29. února podle Havlíčkové narodily čtyři děti. „Jindy v tento den nebyl nějaký významný počet narozených dětí. Březen u nás otevírá tradiční vítání občánků. Je o něj čím dál větší zájem. Začínáme na Mezinárodní den žen, kdy máme přihlášených dvacet dětí. Pro nás jsou v tomto směru hlavními jarní a podzimní období. Začínáme tedy v březnu a končíme po půlce června. Vítání občánků je taky po prázdninách, od září do listopadu.“
V pardubické porodnici se vloni narodilo 1588 dětí, nejvíc od roku 2010. Nejoblíbenějším chlapeckým jménem byl Jakub, dívčím Anna.
Hitparáda jmen pro děti 2015 (četnost)
Jakub (41)
Adam (33)
Tomáš (29)
Anna, Matěj (27)
Eliška, Tereza, Jan (26)
Natálie (24)
Kristýna (20)
Sofie (18)
Jméno pro dítě někdy potřebuje posudek
Když se rodič zeptá, jestli může dát nějaké jméno, mají na matrice k ruce příručku znalkyně v oboru jmen a příjmení. „Tam je obrovská spousta jmen pro chlapce a pro dívky. Pokud je jméno nezvyklé, odkážeme rodiče na tuto znalkyni nebo na Ústav pro jazyk český. Ti mu vydají znalecký posudek. Ve většině případů je kladný. Ale pokud je záporný, jméno nezapíšeme,“ upozorňuje matrikářka.
„Měli jsme rodiče, kteří dali synovi jméno Lev. Pro nás je sice docela neobvyklé, ale jde o jméno povolené. Neměli jsme pochybnosti a jméno jsme zapsali.“
Poslední dobou narůstá třeba jméno Kevin. Pak jsou i zdvojená jména. „Pokud je například Anna-Marie, jde o jedno jméno a rodič může dát ještě jedno. Je povolené dávat dvě jména. Ale Anna Marie bez pomlčky jsou už dvě jména.“
Zájemci o rodokmen obléhají i matriky
Zdeňka Havlíčková říká, že rodokmeny jsou v podstatě denním chlebem jejího oddělení. „Těch žadatelů je strašná spousta. Musí nám dodat aspoň rok narození nebo uzavření manželství hledaných osob. Jinak to nevyhledáme, protože matrik máme stovky. Museli bychom vzít stránku po stránce, což není v našich silách. Toto provádí archiv, který má na to své předpisy, stanovy a dá se i osobně archiv navštívit. V badatelně můžete listovat v matrikách a hledat, co potřebujete.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.