Vzpomínka na sochaře a skláře Milana Vobrubu

Pomohlo nespravedlivé rozhodnutí

Odešel do pohraničí do Nového Boru, kde se vyučil malířem skla. A jako dělnický učeň už mohl vystudovat železnobrodskou průmyslovou školu sklářskou. Tvorbu i životní názor Milana Vobruby ovlivnili sklářští výtvarníci Karek Hrodek, Stanislav Libenský a Jan Černý.

Na Vyšší pedagogické škole v Praze ho vedli výtvarníci Cyril Bouda a Karel Lidický. Jejich tvorbu i lidskost obdivoval do konce života.

Odtud v roce 1957 přestoupil do ateliéru sochaře prof. Karla Štipla na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Ještě v době studií na světové výstavě Expo 58 v Bruselu byly vystaveny jeho sklářské autorské práce. Zajímavostí je, že na konci studií výtvarně rozvíjel i tradici českých vánočních skleněných ozdob.

Novátor v Lenoře

Po studích pracoval jako výtvarník technolog ve sklárně Český křišťál Lenora. Zajímal se o staletou technologii hyalitu - černého skla. Technologicky ji upravil pro použití. Z hyalitu vytvořil unikátní kolekci váz s křišťálovým přetahem a dekorem z drcené slídy. Věnoval se i tvarům objektů z hutního skla. Tvary foukaného skla vytvářel i pro skláře na severu Čech.

Samostatná výstava v Nové síni v Praze v roce 1968 byla poslední prezentací v Československu. Ještě před emigrací reprezentovaly zemi umělcovy objekty na světové výstavě Expo 67 v Montrealu.

Emigrace do Švédska

Milan Vobruba|foto: www.crystalex.cz

Politická situace roku 1968 byla pro výtvarníka Milana Vobrubu bezvýchodná. Na podzim emigroval do Švédska. Ve Švédsku ve sklárně Glasbruk majitele Lennarta Roséna v Rejmyre jako návrhář vyvinul unikátní moderní hutní zušlechťovací technologii, jež rozvíjela estetický odkaz antického skla. Majitelem sklárny Glasbruk byla pojmenována Aleppo. První kolekce Aleppo technikou byla vytvořena a publikována v roce 1969. Receptura zůstává dodnes tajemstvím rodiny Vobrubovy.

V Rejmyrské sklárně také vznikají umělcovy návrhy na dnes už typické hravé skleněné figury vyráběné specifickým postupem - vtlačením tekuté skloviny do grafitových forem. Ty si Milan Vobruba vyráběl sám, nesly jeho typický rukopis.

Sklářská huť a uměecké studio Milana Vobruby

V roce 1978 zakládá Milan Vobruba ve švédském městečku Gusum vlastní sklářskou huť s uměleckým studiem. Získává první ocenění švédských institucí ve Valdemarsviku. V roce 1980, 1981, 1982 získává od Švédské státní rady ve Stockholmu prestižní ocenění Umělec roku.

V drobných plastikách Milana Vobruby vládně barva, vtip a nadhled. Interierové objekty a plastiky využívají techniky Aleppo. Vyjadřovacími technikami umělce jsou hutní techniky foukání a volné tvarování skla.

Český Viking

V roce 1987 Milan Vobruba zakládá své druhé sklářské studio s galerií v severoněmeckém městě Munster. V Gusumu nadále pracuje huť i umělecké studio. V Munsteru působil přes sedmnáct let. V Munsteru byl iniciátorem dodnes trvajícího projektu mezinárodní výstavy Glasplastik und Garten. Zde získal nejen mnoho státních i soukromých zakázek, ale také přezdívku Český Viking.

Dílo Milana Vobruby ve sbírkách a instalacích po celém světě

Pozornost zasluhují ojedinělé Vobrubovy monumentální objekty. Například šestimetrová měděná plastika kombinovaná se sklem Měděný život. Významné jsou i plastiky a unikátní vitráže pro katedrály a kostely. Plastika před Švédskou TV ve Stockholmu a mnoho dalších. Milan Vobruba realizuje prestižní zakázky skleněných objektů pro významné státní představitele či finančníky světa - Indie, Kuvajtu, Arabských emirátů, Japonska i Evropy. Spolupracuje s architekty a tvoří skleněné designérské součásti interiérů i plášťů domů.

Ve svých sbírkách mají díla Milana Vobruby také Ronald Reagan, Václav Havel i významní představitelé královského rodu Švédska. Milan Vobruba představil svoji práci v desítkách samostatných výstav v Evropě, Japonsku, USA a jeho umělecká díla jsou v řadě uměleckých kolekcí evropských galerií, muzeí a soukromých sbírek.

Návraty do Čech

Po roce 1987 Milan Vobruba pravidelně jezdil zpět do České republiky. Vracel se do ve své rodné Třemošnice, do Pardubic. V Čechách připravil několik samostatných významných výstav.

V Čechách jeho díla naleznete například v muzeích v Jablonci nad Nisou, v Ústí nad Labem, v Pardubicích či ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Milan Vobruba ve sklářských dílech spojuje své výtvarné cítění umocněné emočními zkušenostmi svého rodiště pod Železnými horami v Čechách i severskými kulturami Švédska.

Vznosné Aleppo na interiérových objektech i usměvaví dobrotiví panáci, jsou charakteristickým a nejznámějším „sklem“ Českého Vikinga Milana Vobruby. Zemřel k ránu ve svém domě ve Švédsku v Gusumu 1. července 2016.