Zájemců o práci v chráněných dílnách je stále více, práce si váží

Lepenkové krabice, lepící pásky a čtečky kódů na zboží. Pracovnicím ve skladu projdou rukama desítky výrobků pro e-shopy. Zde je kompletují, označí a zabalí. A tak pořád dokola.

„Mohu říci, že kolektiv je dobrý, jsme rádi, že jsme tady,“ říká paní Dana.

Do Proseče dojíždí z jedné vesnice v okolí a je ráda, že může vydělávat peníze. Je po operaci páteře a má snížené pohybové schopnosti.

„V okolí opravdu žádná práce není,“ dodává.

„Před Vánoci toho bude více, budeme tady i déle,“ tvrdí u svého pracovního stolu paní Helena.

„Pokud někomu není dobře, vychází nám šéfová vstříc.“

Chráněná dílna vychází pracovníkům vstříc, a je jedno jestli jde o řadové zaměstnance, nebo manažery se zdravotním handicapem.

„Těžce zdravotně postižení pracují v managementu firmu, v IT středisku. Je poněkud mylný předpoklad společnosti, že těžce zdravotně postižený člověk musí být nutně vozíčkář. Jsou to lidé s těžkými orgánovými poruchami, s protézami atd.," říká ředitel prosperující sociální firmy Petr Herynek.

„Je třeba vytvářet lidem specifické podmínky. Kombinujeme zkrácené pracovní úvazky, vstupují do toho konzultace s lékaři, upravujeme přestávky, aby to lidem a jejich zdravotnímu stavu vyhovovalo,“ říká Herynek a dodává:

„Chráněný trh práce má sloužit k tomu, aby připravoval lidi na vstup na otevřený trh práce. Otevřený trh by měl být schopen absorbovat i část lidí se zdravotním postižením.“

To se však tak zcela neděje. „Ten trend je opačný, musíme firmu bránit, abychom udrželi vysoké procento osob se zdravotním postižením a udrželi ji pro zdravotně postižené.“

Sociální družstvo v Proseči u Skutče působí v regionu už 10 let. U jeho zrodu stáli lidé se zdravotním postižením.