Zámek Lemberk má Rytířský i Bajkový sál. Vystoupat můžete i na věž s krásným výhledem do okolí
Na úpatí Lužických hor, nedaleko Jablonného v Podještědí stojí na kopci zvaném Krutina zámek Lemberk. Jeho původní středověká hradní podoba není známá. Zakladatelem byl Havel z rodu Markvarticů nejspíš už ve 40. letech 13. století. Jeho manželkou byla později svatořečená Zdislava z Lemberka. Havel tak založil nejen hrad, ale i rod Lemberků.
Hradních pánů byla celá řada, střídali se zejména za husitských válek. Hrad postupně ztrácel raně gotický vzhled a měnil se na zámek. Období rozvoje přišlo po roce 1550 za Jindřicha Kurzbacha z Trachenberka. K další renesanční přestavbě došlo pak na počátku 17. století za pánů z Donína. Současnou raně barokní podobu zámek získal v letech 1660 až 1680.
Prohlídka zámku Lemberk vede řadou reprezentativních a zajímavých prostor. Patří mezi ně například kaple Seslání Ducha svatého. „Je to barokní kaple z druhé poloviny 17. století a nabízí mnoho. Ať už je to barokní symbolika, velkolepost, autenticita nebo nádherný štukový dekor, kterým je celá vyzdobena. A také je doplněna ostatky svatých, které doplňují duchovní atmosféru celého prostoru,“ říká průvodce na zámku Lemberk Tomáš Machálek.
Součástí prvního prohlídkového okruhu je také Rytířský sál. „Jedná se o barokní sál vystavěný v souvislosti s barokní představou zámků v druhé polovině 17. století.
Svou výškou přesahuje dvě patra a víceméně zasahuje do starého renesančního paláce, takže je opravdu monumentální. Vyzdoben je opět štukovým dekorem. Na stropě je pět pláten, které zobrazují výjevy z třicetileté války,“ popisuje zástupkyně kastelánky Šárka Procházková.
77 výjevů
Rytířský sál s válečnými výjevy je opakem Bajkového sálu, který zdobí renesanční kazetový strop. Sedmasedmdesát různých výjevů má blízko ke zvířecím bajkám, odtud tedy jeho název. V době sedmileté války byl přímo v Bajkovém sálu značně poničeného lemberského zámku polní lazaret, kde v důsledku nedostatku léků i dalšího zásobování zemřelo více než tisíc mužů.
Druhý prohlídkový okruh je zaměřený především na provozní prostory. Nově je jeho součástí bastion, část opevnění mimo hradby. „V souvislosti s barokní přestavbou dostal zámek dva bastiony, kam se v případě nebezpečí měly umístit palné zbraně. Postupem času ztratily na významu a vznikla zde malá odpočinková terasa,“ dodává Šárka Procházková. Návštěvníci tohoto okruhu uvidí vrchnostenské byty, černou kuchyni a samozřejmě i Zdislavinu světničku. Na zámku Lemberk se dá vystoupat i na věž, která má gotický původ a tak stoupání je vlastně procházkou dějinami zámku od gotiky po baroko.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
