Závodit ji baví a má ráda francouzské kopce i japonské jídlo

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03416607.jpeg

Pozvání do Záletů přijala první česká mistryně světa v paralelním slalomu na snowboardu Ester Ledecká. Mladá dáma, která kromě snowboardu pořád závodí na lyžích, odmaturovala na bankovní akademii a přemýšlím o tom, kterou vysokou školu zvolí.

Dva tituly juniorské mistryně světa z roku 2013, tři vítězství ve světovém poháru, sedmé a osmé místo na olympiádě a titul mistryně světa v paralelním slalomu takové byly tři poslední roky Ester Ledecké.

O tom, že se ti podařilo ve finále na mistrovství světa v Kreischbergu předjet domácí Julii Dujmovitsovou, jsem se dozvěděla shodou okolností z vysílání Českého rozhlasu. Přiznávám se, že když komentátor vyslovil tvé jméno a bylo jasné, že ses stala mistryní světa, tak mi vběhly slzy do očí.
Pro mě to taky strašně znamená, že jsem udělala radost lidem, které mám ráda.

Jak jsi vnímala ten okamžik ty sama? Dokázala jsi vnímat, že to vlastně dopadlo?
Jo, ale pro mě prostě nejvíc byl ten moment před tou jízdou. Když jsem stála v té startovní bráně a čekala, až mi to odpípají, až pojedu dolů, protože jsem měla úžasný pocit. Říkala jsem si, že na to mám a že si sjedu ten kopec a užiju si to a dole uvidíme, jak to dopadne. Dopadlo to tak, jak to dopadlo. Já jsem si sedla na zadek a vůbec jsem nechápala, co se to stalo. Ty emoce se ani nedají popsat. Je to nádherný pocit a doufám, že si ho ještě několikrát v kariéře zopakuji.

Ester Ledecká

Tenkrát u toho byla maminka nebo tatínek?
Oba dva naštěstí, dokonce tam přijel i děda s babičkou. Já jsem byla strašně ráda, že to děda viděl, protože spolu děláme velkou část letní přípravy a konzultuje se mnou všechno možné ohledně tréninku. Je to můj největší vzor a vždycky jsem si tu jeho medaili z mistrovství světa strašně hýčkala a vzhlížela jsem k němu. Byl to pro mě takový zásadní moment. Pak jsme se objali a on mi řekl, ať vítám v klubu.

Já jsem před pár dny zaregistrovala zprávu, že podle rozhodnutí olympijského výboru je paralelní slalom vyškrtnut z olympijského programu pro rok 2018. Je to definitivní?
Definitivní to není. Ještě se to bude rozhodovat na přelomu července a srpna. Existuje petice, kterou já sdílím na Facebooku. I kdyby se to nepovedlo, tak pojedu na olympiádě paralelní obří slalom, pokud se samozřejmě nominuji. Kromě toho bych se chtěla zúčastnit i lyžařských disciplín, takže toho bude víc.

Ty jsi jako dítě taky hrála hokej, že?
To byl vlastně můj první sport. Brácha šel jako první. Já jsem stála za tím mantinel a koukala jsem na něj, byla jsem smutná, že nemůžu mezi ty kluky. Trenér přijel k mantinelu a říkal, ať si to jdu s nimi zkusit. Hned další trénink už jsem byla s kluky na ledě. Byla jsem tam jediná holka. Bylo to krásné dětství. Já jsem ten hokej milovala, akorát pak přišly lyže a jiné lásky. Už se to nedalo všechno stihnout.

Dědeček Ester Ledecké hrál hokej, maminka se věnovala krasobruslení a Ester zvolila snowboard a lyže. Vzpomeneš si na svoje úplně první závody?
No, jasně. Já si pamatuji, že jsme měli nějaké první závody, to bylo někde na Stohu. To mi byly asi čtyři roky. Trenér Honza Lukáš mě pak vzal na závody. To byl strašný průlom, protože mě závodit baví a jsem takový závodní typ.

Ester Ledecká a Alena Zárybnická

Ke sportu patří i cestování po světě. O sportovcích (lyžařích a snowboardistech) se říká, že znají jen ten svah a hotel. Procestovala jsi toho hodně za svoji závodní kariéru. Je nějaká země, kde se ti jezdí opravdu dobře, kde se cítíš skoro jako doma ve Špindlerově Mlýně?
To nevím, ale strašně se mi líbí Colorado a ten sníh, protože tam je sušší sníh a odpouští spoustu chyb. Ve Whistleru se mi strašně líbilo, tam jsou úžasné kopce. Obecně miluji francouzské kopce a ty jejich Alpy. Strašně se mi líbilo v Québecu. Tam je jenom jeden kopec, ale ten mě ani tak nezaujal jako to město. Jinak musím říct, že jsem toho procestovala strašně moc. Letos jsme byli v Japonsku a bylo to úžasné. Tam jsem byla zase hotová z toho jídla.

Tvůj bratr Jonáš je hudebník a výtvarník. Posloucháš jeho muziku?
Mně se jeho hudba strašně líbí a ta jeho kapela. Teď ji ještě renovuje, takže se těším na to, co bude. K tomu má teď výstavu obrazů, které maluje, a komiksů. On je strašně šikovný v tom umění, ale i ve sportu, ale to ho tolik nebaví.

Poslední tři roky byly pro Ester Ledeckou nesmírně hektické. Co je tvojí nejsilnější vzpomínkou právě na toto období?
Těžko říct, těch vzpomínek je strašně moc. Určitě jedna z těch nejsilnějších je první vyhraný svěťák a olympiáda a ten pocit, když jsem vyhrála mistrovství světa. S každého závodu si odnesu ale ty nejkrásnější pocity.

Radost Ester Ledecké
autor: ZAR
Spustit audio