Zazděná dětská oběť i šlapání po Neronovi, to jsou plzeňské dějiny ve Starém Plzenci
Ve Starém Plzenci nedaleko Plzně se v minulosti nacházelo slovanské hradiště s knížecím hradem, později dvěma kostely a rotundou. Rotunda svatého Petra a Pavla tam stojí dodnes a pro veřejnost je přístupná pouze v určité dny. Okolí rotundy je ale zajímavé samo o sobě a každý si tak může kdykoliv udělat krásnou procházku na toto historicky významné místo.
První písemná zmínka o slovanském hradišti Hůrka pochází z roku 976, kdy si jistý kronikář poznamenal, že došlo k bitvě Čechů proti Bavorům pod hradem Plzeň. „Češi v bitvě zvítězili. Ale když kronikář zmiňuje bitvu pod hradem Plzeň, tak tím nemyslí dnešní město Plzeň, protože to neexistovalo ještě zhruba dalších tři sta let. Měl na mysli právě toto přemyslovské hradiště nad řekou Úslavou na vysoké ostrožně,“ vysvětluje Jan Benedikt z Centra služeb pro turisty pod Radyní.
Na Hůrce je možné obdivovat dodnes stojící románskou rotundu, která byla zasvěcena nejprve jen svatému Petrovi, později i svatému Pavlovi. V určité dny je možné prohlédnout si i její interiér, jinak je pro návštěvníky uzavřena. Uvnitř se nachází oltář, na kterém se prováděly různé náboženské rituály. A zajímavá je zde i podlaha. „Když se podíváme pod nohy, spatříme repliku původní dlažby. Na dlaždicích vidíme císaře Nerona a bájného gryfa. Tyto dlaždice byly na zemi proto, aby věřící symbolicky šlapali po císaři Neronovi,“ vysvětluje Jan Benedikt. Stáří rotundy není podle jeho slov jisté, badatelé se přiklánějí k názoru, že stavba vznikla ve druhé polovině 11. století.
Stavební oběti v základech kostela
Původně stávaly na vrchu kromě rotundy sv. Petra a Pavla ještě dva kostely. Kostel sv. Vavřince a kostel sv. Kříže. V základech kostela sv. Kříže byla na počátku 20. století nalezena dětská stavební oběť a také oběť odsouzence bez levé dlaně a pravého chodidla. Oba dva svatostánky zanikly v 19. století a dnes je možné na místech, kde stávaly, spatřit pouze jejich relikty a půdorysy.
„Zánik celého hradiště nastal ve 13. století, kdy v roce 1266 Přemysl Otakar II. svěřil patronát nad zdejšími kostely chotěšovskému klášteru. Tím započal úpadek, který později dokončil jeho syn Václav II., který kolem roku 1295 založil deset kilometrů severozápadně odtud město Nová Plzeň, které postupně převzalo většinu úřadů i mnoho obyvatel Plzně původní,“ uzavírá Jan Benedikt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
