Zveme vás na pěší výlet přes celý Pardubický kraj. Vítejte na Trstenické stezce

19. prosinec 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Trstěnice

Trstenická stezka skrývá tajemství několik. Vladimír Rozehnal se nesnažil napsat o nich historické pojednání. Kniha je průvodcem, se kterým můžete pěšky, na kole nebo po železnici objevit krásy zákoutí, kde před staletími putovaly obchodní karavany.

„Chtěli jsme v dnešním uspěchané době nabídnout čtení pro radost, aby lidé poznali kraj, ve kterém žijí,“ vysvětluje Vladimír Rozehnal. Lékaři pořád nabádají k pohybu a právě chůzi chválí do nebes. Proč se nerozhýbat právě na Trstenické stezce? V rozhlasové Radioporadně nás navnadil architekt a spisovatel Vladimír Rozehnal.

Trstenická stezka je hlavní spojnice Čech a Moravy. Prochází jako páteř Pardubickým krajem. Je to součást evropské dálkové cesty vedoucí z německého Kolína nad Rýnem. Míří do Čech, přechází na Moravu, pokračuje na východ na Ukrajinu a dál do Orientu.

„Dnes má mnoho podob. Kopíruje řeky Labe a Loučná. Nebo ji můžete sledovat po Pernerově železnici,“ říká Vladimír Rozehnal. V dávných dobách se lidé orientovali právě prostřednictvím vodních toků. Významné i méně důležité cesty se vlnily hlavně podél břehů řek.

Trstenická stezka má název po řece Trstenice, což je dnešní Loučná. Trsť ve staročeštině znamená rákosí. „Podél řek jsme v průvodci vytyčily pochodovou trasu, která má osm etap. Na ní setkáte se zajímavými místy převážně Pardubického kraje,“ vysvětluje Vladmír Rozehnal. Pokud se vám nechce šlapat po svých, můžete se posouvat vlakem. Jan Perner totiž svou železnicí z velké části Trstenickou stezku kopíroval.

Potkali se u Kolína

Přestože Kolín neleží v našem kraji, doporučujeme tam naše putovní začít. „Nechybělo mnoho a mohlo se stát hlavním městem. Leží v těžišti Čech a na křižovatce cest ze všech světových stran,“ vysvětluje Vladimír Rozehnal. V okolí jsou obrovské tůně a komplex Lužního lesa v Čechách. „Na stezce odhalíte krásy, které z vlaku nebo ze silnice zůstávají utajené,“ láká Vladimír Rozehnal. Pokračovat budeme přes Železné hory, které s e v posledních letech stávají fenoménem díky geoparku. Jeho motto je: „Historií země za dva dny.“ Ze vzácných kovů se v této oblasti těžilo například stříbro a měď.

Čtěte také

Jdeme konkrétně po trase Starý Kolín, Týnec nad Labem, dále na Chvaletice a Přelouč. „V místě, kde Labe proráží Železné hory je impozantní vstup na území Pardubického kraje. Říká se mu Labská vrata,“ naráží Vladimír Rozehnal na Chvaletice, kolébku českého železářství. Nad Chvaleticemi se obchodní karavany vždy zastavily a obchodníci se rozhlíželi do kraje, jestli jim nehrozí nějaké nebezpečí. „Málokdo ví, že tamní vyhlídka je vysoká zhruba jako Kunětická hora,“ říká Vladimír Rozehnal. Po sestupu dolů nás čeká krajina tvořená slepými rameny Labe.

Slepé rameno na Slavíkových ostrovech

Dále dorazíme do Přelouče, jednoho z nejstarších měst Pardubického kraje. Bývala tu křižovatka dálkových cest. Z Přelouče se obchodníci se vzácným zbožím vydávali do Valů. Tam se rozhodovali, jestli to vezmou doprava na Heřmanův Městec a Chrudim nebo přes Pardubice. „Nejčastěji si vybrali směr Chrudim. Bylo to výrazné místo vyvýšené nad ohybem Chrudimky, které se dalo opevnit,“ vysvětluje Vladimír Rozehnal. Nedaleko byla také nejstarší hradiště v Čechách Pumberka a Havlov.

Směrem na Litomyšl

Na trase ze Zámrsku cestujeme už kolem řeky Loučná. Čekají nás tu stará hradiště ve Vraclavi, královské město Vysoké Mýto. Mezi obcemi Cerekvice nad Loučnou a Hrušová se doslova schovávají největší podzemní prameny v Čechách. „Vzrostlé rákosí ukrývá jezírka neznámé hloubky. Probublává tam plyn a z útrob země vychází prameny,“ popisuje bezedné tůně Vladimír Rozehnal. Archeologové tady také našli kel z mamuta. Což je důkaz, že tu lidé žili i v pravěku.

Nedošínský háj

Je to les rozkládající se mezi obcemi Nedošín a Tržek. První zmínky o háji pochází ze 14. století. „Byla tu obora, která sloužila litomyšlským biskupům věnujícím se lovu. Je také spousta pramenů. Opět další možnost doplnit i vodu. Což byla pro cestující po Trstenické stezce důležitá věc,“ uvádí Vladimír Rozehnal.

Svitavy

Naše rozhlasové putování po části Trstenické stezky končí ve Svitavách, kde bývala mohutná křižovatka rozbíhající se do pěti stran. Mířila na Českou Třebovou, Moravskou Třebovou, Poličku, Brno a Olomouc.

autor: PRO
Spustit audio