10 tipů, aby nám mozek dobře fungoval

mozek
mozek

Lidská paměť, krátkodobá i dlouhodobá, potřebuje pravidelný trénink. Jen tak může kapacita a využití paměti sloužit dobře až do vysokého věku. To bylo téma naší Radioporadny s trenérkou paměti Ivou Pekníkovou.

Zhruba každý druhý člověk nad padesát let má problémy s pamětí. Lehká zapomnětlivost začíná už od pětadvaceti let.

„Když si nepamatujeme, kdo jsme, jako bychom přestali existovat. Ztrácíme se sami sobě,“ říká Iva Pekníková.

Všechno si pamatovat nemůžeme

Tréninkem naší paměť udržujeme a posilujeme. Je pravda, že jak stárneme, zpomalujeme se. Ale to neznamená, že si hůř pamatujeme. Někdy máme na svoji paměť vysoké nároky.

„Žijeme v informační době. K nám se za jeden jediný den dostane objem informací, který se ve 14. století dostal k člověku za celý kalendářní rok. Přitom mozek máme stále stejný,“ říká Iva Pekníková.

Paměť se dělí na tři základní části: senzorickou (smyslová), krátkodobou a dlouhodobou. Smysly jsou bránou do naší paměti. Přes ně se dostávají do naší hlavy paměti veškeré informace (zrak, sluch, čich a chuť).

Až 95% věcí, které se k nám dostanou během dne, zapomeneme. Chodíme po rušných ulicích, kde chodí davy lidí a jezdí auta. Nemůžeme si to všechno zapamatovat. V hlavě nám uvízne jenom to, co je pro nás opravdu v danou chvíli zajímavé nebo co nás může ohrozit nebo s čím jsme se už někdy setkali. Potom přijde síto naší krátkodobé paměti. Funguje to jako filtr.

„Najednou jsme schopní v paměti udržet sedm smysluplných shluků informací. Tím se myslí např. číslice, obrázek, slovo. Informace zůstává v krátkodobé paměti maximálně dvacet minut. Potom buď přechází do paměti dlouhodobé, nebo zmizí,“ vysvětluje Iva Pekníková. Důležité je, jak si informace dáme do souvislostí a zpracujeme. Mozek má rád pořádek a návaznost.

10 zásad, aby nám mozek dobře fungoval

  1. nepodceňujme spánek
  2. hlídejme si hormony - snížená funkce štítné žlázy se projevuje zpomaleným myšlením a poruchami paměti
  3. buďme soběstační - nenechejte nikoho za sebe rozhodovat, pokud to není nezbytně nutné
  4. smích aktivuje mozek - při smíchu je aktivní velká část mozku Při psychologických testech lidé plnili úkoly lépe, když se předtím několik minut smáli
  5. pryč se stresem – při stresu se vyplavuje hormon kortizol, který zabraňuje vytváření nových paměťových stop a ztěžuje vybavování těch starých
  6. učme se cizí jazyky
  7. střídejte pravou s levou – když běžnou činnost děláme nedominantní rukou, bude více zapojena opačná strana mozku, než obvykle
  8. změňte navyklé rituály – opakované činnosti mozek už skoro nevnímá
  9. mluvme s lidmi - využívejte všech příležitostí, komunikace posiluje paměť
  10. kulový blesk – přestěhujte odpadkový koš, kalendář, sešívačku. Uvidíte, jak dlouho budete vyhazovat papír do navyklého koutu.

Najděte si svůj ideální způsob učení

Zjednodušeně se říká, že trénujeme paměť. Ale správně by se mělo mluvit o trénování kognitivních funkcí. Do poznávacích funkcí našeho mozku patří pozornost, porozumění informacím, řečové schopnosti, naše schopnost učit se a pamatovat, plánovat a stanovit si cíle.

„Nemůže existovat paměť sama o sobě, abychom něco uchovali v hlavě, musíme tomu věnovat pozornost a rozumět tomu,“ zdůrazňuje Iva Pekníková.

Existují tři základní způsoby učení. Někdo je člověk vizuální a potřebuje se hlavně dívat. Má rád podtrhané poznámky, barevné tabulky a pamatuje si, na které stránce a ve kterých místech četl potřebné informace. Dalším typem je člověk auditivní. Všechno si říká nahlas, pomáhají mu nahrávky. A třetím typem je člověk hapticko-kinestetický, který si věci potřebuje osahat a dostává je do hlavy přes tělo. Většina z nás tyto způsoby kombinuje. Je na nás, abychom vyzkoušeli, co na nás nejvíc funguje.

Metoda Loci (Metoda místa)

Představte si nějaké vám dobře známé místo – váš pokoj, váš dům nebo ulice. V tomto prostředí si bud můžete představit nové předměty, ke kterým jsou připojeny další informace a když se po pokoji projdete, tak ty předměty budete sbírat. Vytvořte si film a prožívejte emoce.

Čtěte také