65 let od úmrtí vrchního pražského rabína Gustava Sichera

Gustav Sicher se narodil 21. srpna 1880 v rodině klatovského obchodníka. Bylo to pouhých 13 let po úplném občanském zrovnoprávnění Židů v Rakousko-Uhersku a zlomové historické události pak prostoupily celý život pozdějšího vrchního pražského rabína.

Po maturitě v rodném městě Gustav Sicher získal ve Vídni rabínské vzdělání a roku 1905, to již na pražské Karlově univerzitě, zakončil své souběžné studium doktorátem z filozofie. O rok později se stal rabínem v Náchodě. Vždy se hlásil k českému jazyku a jako první také v náchodské synagoze nekázal německy, ale česky.

První světovou válku prožil Gustav Sicher jako polní rabín rakousko-uherské armády. V nové době po vzniku Československa se nejprve zapojil do sociální práce mezi souvěrci, přednášel, politicky se angažoval, byl rabínem ve Dvoře Králové. Roku 1928 již byl uznávanou osobností, a tehdy se také stal nejvyšší duchovní autoritou v monumentální synagoze v Praze na Královských Vinohradech. Nadále působil v židovských organizacích a při tom zasáhl i do palčivých sporů mezi zastánci ortodoxního a reformního judaismu. Jak praví dobové svědectví, „všeobecná úcta a vážnost, jíž se těšil u všech složek židovského obyvatelstva, ho předurčila k tomu, aby se stal smírčím soudcem“.

Mnichovská dohoda v září 1938 přiměla rabína Sichera, který již dříve sympatizoval se sionistickým hnutím, k nelehkému rozhodnutí. Spolu s manželkou emigroval do britské mandátní Palestiny, a tak jako v Čechách i v Jeruzalémě si získal respekt; nejen pro svou náboženskou erudici, ale i díky pravidelným návštěvám nemocných a umírajících v nemocnici Hadasa.

V roce 1947 rabín Sicher vstoupil do dalšího dějinného údobí svého života. Na pozvání se vrátil do válkou zpustošené pražské židovské obce a zde i v období antisemitského komunistického režimu důstojně hájil židovský duchovní odkaz. V roce 1955 se mu podařilo vydat vlastní překlad z hebrejštiny poslední z biblických Pěti knih Mojžíšových, a tak završil již svůj předválečný podíl na jejich převodu do češtiny. Výmluvným svědectvím o jeho charakteru pak zůstávají návštěvy ve vězení komunisty pronásledovaného básníka a novináře Michala Mareše.

Texty Gustava Sichera dodnes inspirují hlubokým vhledem do náboženské tradice. On sám pak v paměti současníků zůstal uchován i znalostí světových literatur, k nimž nejednou odkazoval, je vzpomínán jako kazatel a pisatel vytříbeného jazyka, blízký každému svou přímostí, soucítěním a skromností. Gustav Sicher zemřel před 65 lety 6. října 1960. Podle vlastního přání byl pohřben bez smuteční řeči, na židovský hřbitov v Praze-Strašnicích ho přišlo uctít na 1500 lidí.