Šmrdolení

Sešly jsme se v kavárně čtyři, každá si objednala jiný druh kávového potěšení, pokud možno takového, které jsme ještě nikdy nepily. Gita vytáhla z kabelky náš Kávovárek, což je malý bloček, kam napsala názvy kafe, které nám za chvíli přinesou, aby posléze přidala i hodnocení od jedné do deseti. A abychom měly klid na hodnocení a hlavně si stačily povědět, co se stalo za týden, kdy jsme se neviděly, začaly jsme hned hlavním bodem, tím byli, jako vždy, naši muži.

„Máme tichou domácnost,“ oznámila Jana. „Mraveneček uklízel ve svém pokoji. Když jsem myslela, že má hotovo, vyluxovala jsem, když jsem lux uklidila, vytáhl vrtačku, že ještě přidělá skobu na obraz!“

Všechny jsme obrátily oči v sloup. Tuhle situaci s našimi Mravenečky známe jako své staré boty, které se nám sice už na nohou rozpadají, ale my je nosíme aspoň večer, když jdeme s pejskem.

Jana přikývla.

„Jo, přesně. Tak jsem si pro sebe zašeptala, on se tady bude ještě šmrdolit s vrtačkou?! Mraveneček to samozřejmě slyšel a naštval se, že celý den uklízí a já mu večer řeknu, že se šmrdolí...“

„Šmrdolit si píšu,“ oznámila jsem Janě. „Vyzkouším si pana Fuchse!“

Šmrdolení si napsala i Gita s Jitkou, a tak nám bylo jasné, že se kvůli výsledkům testů zase brzy sejdeme.

„Už spolu mluvíme,“ oznámila nám Jana za týden. „Přišla jsem domů a Mraveneček mi ve dveřích řekl, tak kdepak ses mi šmrdolila? Máš na stole večeři...“

A Gita hned pokračovala.

„Večer byl Profesor dlouho v koupelně, tak jsem na něj zavolala, co se tam tak dlouho šmrdolíš? Vyřítil se ven, prý, kde jsem to slovo slyšela, a pak zavolal kolegovi a do půlnoci se dohadovali o šmrdolení...“

Jitka pokračovala. „Bobo si ráno zapomněl klíče, vrátil se pro ně, ale za chvíli se vrátil pro mobil, tak jsem řekla, budeš se tady ještě dlouho šmrdolit? Děti se smály, Bobo se urazil a večer mi vyčetl, že ho před dětmi zesměšňuju...“

A pak se všechny tři podívaly na mě.

„Pan Fuchs prořezával na chalupě stromy, já pod ním uklízela větve, když se za půl hodiny vrátil ke stromu, pod kterým jsem měla už každou větvičku uklízenou, a začal znovu řezat, říkám, to se tady budeš znovu šmrdolit?“

A on, světe div se, on, který mi každou chvíli řekne, to si nech do divadla, on se začal smát.

„Tak já tady lezu od rána po štaflích, řežu větve, štafle se mnou málem stokrát spadly, ona mi řekne, to se tady budeš znova šmrdolit?!“   

Tak mě napadlo, milé posluchačky, jak by na tohle nádherné, české slovo, které v různých krajích znamená i různé věci, reagovali vaši muži! Zkuste, jestli „šmrdolení" ustojí a já vám někdy příště povím, co šmrdolení v různých krajích znamená!

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat