Advent bude letos krátký, začne až 3. prosince
Adventní neděle, to jsou čtyři neděle před Vánocemi, nikoliv před Štědrým dnem. Štědrý den je totiž ještě dnem půstu, a tudíž patří k adventu.
Letos máme první adventní neděli až 3. prosince a poslední připadá na 24. prosince. To ale neznamená, že s předvánoční výzdobou v domácnostech musíme čekat až na prosinec. Zpříjemnit si pošmourné dny můžeme klidně už na konci listopadu.
Adventní atmosféru zajistí i vánoční květiny
Mezi ty babičkovské patří určitě vánoční kaktus. Ten nemá rád prudkou změnu prostředí, přelití, nezalití, vysoké teploty ani průvan. „ Na zálivku spíše zapomínejte, ale neměl by vyloženě přeschnout. Přes léto ho můžete nechat někde venku pod keřem. Aby vykvetl, je třeba ho v září po dobu asi tří týdnů nezalévat. On si hezky odpočine, prospí se. V říjnu ho dejte domů na jeho trvalé místo a pomalu začněte zalévat. Pokud budete takto postupovat, na Vánoce byste měli mít kaktus v květu,“ říká pardubický zahradník František Hlubocký.
Vyhlášený pardubický perníkář: perníkové těsto musí odpočívat
Hospodyňky dobře vědí, že vánoční pečení začíná perníčky. Těsto se totiž musí nechat řádně uležet. Proto jsme do Radioporadny pozvali zkušeného pardubického perníkáře Pavla Janoše, aby nám řekl, jak si upéct a ozdobit perníčky.
Rostliny citlivé na mráz nemají rády velký podzimní úklid
Citlivé na mráz je všechno, co je stálezelené, listnaté, například azalky a rododendrony, ale také macešky, které mají vykvést zjara. Pozor na velký zahradní úklid. „Hlavně hospodyňky mají tendenci na zahradě všechno pečlivě uhrabat a ostříhat. Tím ale zahradě škodíme. Příroda rostliny chrání před mrazem právě těmi uschlými květy, například u hortenzií je to dobře vidět. Na trávníku listy být nemají, ale v koutech listí naopak dobře kryje rostliny před mrazem i zimním sluncem,“ upozorňuje František Hlubocký.
Nezaměnitelná vůně sirobu patří k adventu
Sirob je úžasná věc, kterou nám dává česká země. Lidé platí spoustu peněz za javorový sirob nebo třtinovou melasu. Přitom stejně zdravý je obyčejný sirob z cukrové řepy, který dříve nechyběl v žádné kuchyni. A jak se vyráběl?
Vyměňte cukr za řepný sirob. Prospějete tak svému zdraví
Základem sirobu je vyvařená šťáva z cukrové řepy. Jsou v něm zachovány všechny minerální látky, glukóza a velká porce vitamínu B. Jedná se o tradiční pochoutku, kterou velmi dobře znaly už naše prababičky. Bramborové placky polité řepným sirobem byly tradiční pochoutkou v minulosti. Také lívance, sirob se přidával i do sušenek atd. Dnes se díky návratu ke zdravějšímu životnímu stylu začíná vracet do naší kuchyně.
Nastrouhala se řepa cukrovka, která se na kraji kamen pomalu provářela. Postupně se z řepy začala uvolňovat sladká šťáva, která se přecedila a nechala se dál odpařovat, až postupně vznikla hustá, tmavě hnědá tekutina. Ta se mazala například na bramborové placky. Hospodyně pekly i tzv. trhanec, který se trhal a namáčel v sirobu. Na Vánoce nechyběly malé buchtičky plné mákem, které se už hotové obalovaly v sirobu a následně ve strouhaném perníku.
Zasít cukrovou řepu si můžete i vy. V zahradnictvích jsou už k dostání semínka cukrovky v sáčcích. Několik cukrových řep si tak jednoduše můžete vypěstovat na zahradě a na podzim sirob vyzkoušet po vzoru našich prababiček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.