Archeologové nahlížejí do minulosti Zámečku, zatím našli nábojnice či kostru koně

Nálezy zatím přinesly několik artefaktů pravděpodobně pocházejících z doby heydrichiády, ale i starší nálezy z období, kdy Larischovu vilu obývala aristorkracie a hosté parforsních honů.

„V únoru jsme provedli předstihový archeologický průzkum za pomocí detektorů kovů, a to společně s členy klubu Hledači historie Pardubicko. Díky velmi dobré spolupráci a zkušenosti mnoha členů klubu se podařilo vyzvednout desítky kovových nálezů, z nichž celou řadu lze nepřímo spojit s obdobím druhé světové války,“ uvádí vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Zavoral.

Nábojnice z mauzerovek, pistolí i samopalů

Archeologové objevili celé spektrum munice, části vojenské výstroje nebo například torzo německé polní vysílačky vyráběné na konci války. „Například se nám dostala do rukou podivná směs nábojnic ráže 8 krát 57 milimetrů, které vyrobily německé a polské muniční továrny od druhé poloviny 30. let do roku 1942 a byly používány v německých vojenských puškách Mauser, které se při vraždění na Zámečku používaly. Je zřejmé, že se na toto místo dostaly s německou armádou, protože předválečná československá armáda je nepoužívala. Nemůžeme vyloučit, avšak ani potvrdit, že tyto nábojnice byly použity při popravách českých vlastenců,“ popisuje bádání historik Východočeského muzea Jan Tetřev.

Dalšími nalezenými nábojnicemi byly ráže 9 mm Luger. „Používaly se už před první světovou válkou do německých vojenských pistolí a pak na konci první světové války, mezi světovými válkami a vlastně do dnešní doby do samopalů. Ráže 9 milimetrů Luger je dodnes chápána jako optimální vojenská ráže pro pistole a samopaly. Nalezené pistolové nábojnice vyrobila německá firma RWS v roce 1938 a snad byly vystřeleny při dobíjení obětí na popravišti. Jisté to ale není,“ pokračuje Tetřev.

Pohřbený kůň

Při následném zahájení výkopových prací stavbou archeologové při jedné z pravidelných kontrol objevili hrobovou jámu a v ní uloženou kostru dospělého koně. „Usuzujeme, že kůň mohl být pohřbený v období konce 19. či počátku 20. století, kdy byla zdejší lokalita součástí rozsáhlého lesoparku přináležícího k Larischově vile. Mohlo se tedy jednat o jednoho z oblíbených koňů zdejší aristokracie. Ta park a přilehlé lesní lokality hojně užívala a koně byli nedílnou součástí jejich života, včetně parforsních honů,“ uvažuje archeolog Tomáš Zavoral.

Hrob koně objevili archeologové u pardubického Zámečku|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

Dalším zajímavým nálezem, který potvrdil původní domněnku založenou na podrobné rešerši historických map, bylo odkrytí torza budovy. „Jednalo se nejspíše o původní zemědělské zázemí, stodolu, která byla součástí malého komplexu budov novověkého statku. S tímto nálezem také úzce souvisí i nález pozůstatku asi tři metry hluboké kamenné studny,“ dodává Zavoral s tím, že v současné době nadále probíhá monitoring stavebních prací tak, aby se podařilo odhalit co nejvíce z nejstarší i té nedávné historie tohoto významného místa.