Architektonický poklad uprostřed Širokého Dolu – víceboká stodola pokrytá došky

Víceboká stodola v Širokém Dole
Víceboká stodola v Širokém Dole

Prostorná stodola patřila dříve na vsi k nepostradatelným stavbám. Každý, kdo měl alespoň malé políčko a domácí zvířectvo, potřeboval skladovací prostory. Na zemědělské nářadí a stroje a také na krmení pro zvířata. Všechno potřebné se skladovalo právě ve stodolách.

Často se stavěly stodoly s vícebokým - tedy polygonálním půdorysem. Většinou ze dřeva srubovou konstrukcí. Měly nízké stěny, ale vysokou doškovou střechu nesenou obvykle krovem s hřebenovou vaznicí.

Stodola v Širokém Dole na Litomyšlsku je ale zcela výjimečná. O nové došky se postaral její současný majitel pan Střítežský, který je vyrábí klasickým způsobem. Navíc sbírá staré zemědělské stroje. Časem by chtěl ve stodole vytvořit menší zemědělské muzeum.

V čem je víceboká stodola v Širokém Dole unikátní?

Stodola v Širokém Dole - pohled zezadu

Je to velmi zachovalá polygonální stodola s doškovou střechou. Na první pohled vypadá jako klasická víceboká stodola, ale při podrobnějším zkoumání zjistil etnograf Radim Urbánek, že z jedné strany je polygonální (víceboká), ale z druhé strany pravoúhlá. „Stavitel se rozhodl z neznámého důvodu, že ji udělá polygonální alespoň střechou. Ovšem tím nejsložitějším způsobem, jaký si člověk dokáže představit.“ Říká etnograf Radim Urbánek.

Čtěte také

A pokračuje: „Samotná obec Široký Důl je naprosto mimořádná tím, že na jedné straně je tradiční roubená architektura, která končí kolem poloviny 19. století. K roku 1867 tady začíná architektura zděných patrových usedlostí. Ty vznikly na základě práce školených zedníků Josefa Lorence a jeho synů. A to je naprostá mimořádnost.“

Co se skrývá ve staré stodole

Polygonální stodoly - historie

Polygonální stodoly stály samostatně, nebo byly pevně vestavěny do usedlosti. Podle některých autorů se polygonální stodoly začaly vyvíjet nejprve na vrchnostenských dvorech, odkud se postupně dostávaly do rolnických usedlostí. Rozšíření polygonálních stodol můžeme předpokládat už v 16. století. Ikonograficky je taková stodola doložena z roku 1547 v erbu Zivalda Trnického z Trnice na klenbě lodi chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře.

Nejstarší dochované objekty pocházejí ze 17. století. Například polygonální stodola ve skanzenu v Kouřimi z roku 1648. Polygonální stodoly byly nejvíce rozšířeny v Čechách, můžeme je vidět na Pardubicku, Vysokomýtsku, Litomyšlsku, Poličsku nebo Lanškrounsku.