Až 200 dřepů udělají hráči během jednoho kin ballového zápasu

17. červen 2019
Radioporadna

Kin ball k nám dorazil z kanadského Québecu. Tato míčová hra je poměrně fyzicky náročná a přitom nevyžaduje dlouhý trénink, aby si člověk užil zábavu.

„Nápad vznikl asi před pětatřiceti lety na popud kanadské vlády, která začala bojovat proti nedostatku pohybu dětí a jejich nezájmu o klasické sporty. Cílem bylo vymyslet takovou hru, aby děti bavila, snadno se naučily její pravidla a ještě se u toho dostatečně hýbaly,“ přibližuje historii vzniku kin ballu trenérka Alice Paurová. Podle průzkumu univerzity v Alabamě jsou hráči během jedné hry až 82 procent v pohybu. Je to jeden z fyzicky nejnáročnějších kolektivních sportů na světě. „O to víc mě těší, že i když po hodinovém tréninku leje z dětí pot, jsou nadšené a baví je to.“ Podle paní Aleny se při zápase napočítají až dvě stě dřepů.

Klub kin ball Pardubice je první a největší klub dětí a dospělých v Česku. Pořádá pravidelná víkendová soustředění a s jeho členy i sportem samotným se můžete seznámit třeba ve Sportovním parku Na Špici.

Krátce o hře:

  • hraje se s lehkým balonem o průměru 122cm
  • hrají 3 týmy o třech barvách a 4 hráčích
  • dá se hrát v běžné tělocvičně i venku na louce
  • nemusíte být sportovní talent, ale užije si i vrcholový sportovec
  • může se hrát v každém věku

Výhody kin ballu:

  • je finančně nenáročný na provozování a výbavu
  • ze hry nelze nikoho strategicky vyloučit (na rozdíl třeba od vybíjené)
  • ze své podstaty vylučuje vyhraněný individualismus
  • je založen na společné hře dívek a chlapců
  • hubnete a posilujete zábavnou formou
autor: Věra Říhová
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.