Až se zima zeptá… Silničáře teplý podzim neukolébal

„Ze zákona jsme povinní od 1. 11. respektovat platné limity pro zajištění sjízdnosti v případě vzniku nenadálé situace. Nemáme žádné nedodělky. S ohledem na klimatické podmínky samozřejmě provádíme náhradní práce běžné údržby, které počasí dovolí,“ popisuje Marian Cvrkal ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje.

Proč jezdí pardubičtí silničáři do Hradce?

Při práci prý silničáři překračují hranice. „Je to z pohledu ministerstva dopravy jakási optimalizace u silnic I. tříd, aby se prováděla zimní údržba bez zbytečných prodlev a v návaznostech na hranicích krajů. My například zajíždíme až do Hradce Králové na první světelnou křižovatku. Naopak z Královéhradeckého kraje zajíždějí kolegové do Holic. Také jezdíme do Kraje Vysočina. Tuto věc veřejnost zatím moc neví.“

Jak doplňuje Cvrkal, veškerá údržba běží podle schváleného plánu zimní údržby na každou sezónu. „Každé vozidlo má stanovenou přesně danou trasu. Je potřeba si uvědomit, že jde o třicet až sedmdesát kilometrů okruhu včetně přejezdů na koncových úsecích. Při jednom běžném zásahu najíždí vozidlo přes sto kilometrů, v případě pluhování přes dvě stě kilometrů. V těchto situacích se naši šoféři točí na vozidlech. Jenom se doplňují pohonné hmoty, posypové materiály. Za dvanáctihodinovou směnu najedou vozidla řádově stovky kilometrů.“

Toto může být odpověď na občasné nářky některých řidičů, kteří tvrdí, že silničáři nestíhají. „Ctíme a respektujeme platné limity. Silnice prvních tříd – do tří hodin, druhých tříd – do šesti hodin a třetích tříd – do dvanácti hodin. Pokud bychom ctili až hraniční limity, sjízdnost by byla o hodně horší. Vždy se snažíme provést údržbové práce co nejrychleji, hlavně na frekventovaných úsecích. Jakékoliv zanedbání je hned znát. Intenzita dopravy každoročně stoupá. Jsou na nás kladené čím dál větší nároky,“ připouští Marian Cvrkal.

Technika a vybavení

„Máme asi 130 plně vybavených sypačů včetně všech záložních mechanismů. Na rozsah krajské silniční sítě máme optimalizací daný poměr vlastní a dodavatelské zimní údržby, který vychází z našich investičních možností obměn techniky a personálního zajištění. V rámci Pardubického kraje je to penzum více jak 3 500 kilometrů, které udržujeme. Provádí se 86 okruhy, z toho 30 okruhů je dodavatelských. Zbytek zajišťujeme vlastními silami. Vlastní techniku máme připravenou. Snažíme se obměňovat v rámci dostupných finančních a investičních prostředků. Na letošek jsme pořídili 5 nových sypačů a 2 nakladače. Pořizujeme i generálkovaná vozidla a drobné vybavení, které se musí průběžně obměňovat (typu radlice, atd.).“

Kdyby byla následující zima krutá, použijí silničáři podle Cvrkala obecný postup pro odstraňování vzniku kalamitní situace. „Je tam jasně definovaný rozsah, jak se řeší, kompetence, funkce. Kalamitní situaci jsme naposledy měli v roce 2012. Zasedne štáb, stanoví se páteřní komunikace, které se budou v daném úseku udržovat (s ohledem na význam komunikace, dopravní obslužnost území, linek autobusů, atd.). Máme dostatek záloh i ze strany dodavatelů na výpomoc při pluhování.“

Počasí zatím řidiče většinou nenutí, aby měli na autě zimní obutí. V Pardubickém kraji navíc nenajdeme ani značku Zimní výbava, která by je k této povinnosti vedla. „Aby řidiči nemuseli v patnácti nebo dvaceti stupních mít kvůli značce zimní pneumatiky, tak jsme stávající označení snesli, jakmile došlo k úpravě legislativy s definováním povinnosti použít zimní pneu. Hodí se to, když je mírnější nástup zimy nebo naopak brzy skončí. Hodně lidí se na to ptá. V Pardubickém kraji žádnou takovou značku nemáme. Evidujeme s ohledem na tranzitní dopravu nákladních vozidel zejména dva krizové úseky, přes Suchý vrch na Orlickoústecku a taky na tahu Chrudim-Ždírec nad Doubravou. V případě vzniku nějaké horší situace otvíráme po dohodě s dopravní Policií proměnnou značku Sněhové řetězy nad sedm a půl tuny pro nákladní vozidla.“

Nejenom silnice, ale i zeleň si žádá pozornost

Taky silniční vegetace spadá do silničářské gesce. „Jedná se o údržbu stromoví, ale i sečení trávy nebo křovin. Máme zájem obnovovat a důsledně se starat o tuto silniční vegetaci. Je to podstatný a významný krajinotvorný prvek, který působí vedle pozitivního vlivu na životní prostředí také esteticky. Pro dopravu a řidiče je to jistý vodící prvek na trase i při zhoršených klimatických podmínkách,“ říká Cvrkal.

Letitý problém ale podle něj představují stromy blízko u silnice. „Nedají se bez povolení a dalších posudků skácet. To ani není naším záměrem. Spíš se snažíme řešit bezpečnostní opatření, aby byly vyznačené, ochráněné jak stromy, tak také účastníci silničního provozu. Pro systematičtější práci při obnově alejí čerpáme pátou etapu ze Státního fondu životního prostředí z Operačního programu Životní prostředí na Obnovu krajinné silniční vegetace. Od roku 2011 se zadařilo vysázet přes 6 000 nových stromů a přes 12 000 nových křovin v celkovém nákladu asi 50 milionů korun. Vždy jednáme se všemi institucemi, s různými aktivisty, abychom zachovali ráz, obnovili a vraceli stromy do krajiny, kam z našeho pohledu určitě patří.“