Baťův kanál dnes slouží k rekreačním účelům. Je dlouhý přes 50 kilometrů a má 13 plavebních komor

Když mu povodeň v říjnu 1930 odplavila rozestavěnou továrnu v Otrokovicích, chopil se myšlenky, která se poprvé objevila už v polovině 17. století, o splavnění řeky Moravy. Jako starosta Zlína společně s vedením Kroměříže, Napajedel a Uherského Hradiště předložil návrh na vodohospodářské úpravy vedoucí ke zlepšení zavlažování a zavedení říční dopravy.

Když Tomáš Baťa v červenci 1932 tragicky zahynul, pokračoval v realizaci záměru jeho nevlastní bratr Jan Antonín. Kanál byl otevřen 2. prosince 1938. První cestu vykonal motorový člun s vlečnou lodí, který měl za úkol dovézt prvních dvě stě tun ratíškovického lignitu do Baťových továren.

Následujícího roku začaly pravidelné výletní projížďky na lodi „Mojena“. Za druhé světové války ani po ní se však kanál nevyužíval a postupně chátral. Pokusy o jeho znovuoživení přišly až po sametové revoluci.

Dnes je využíván k rekreačním účelům. Více než padesátikilometrová vodní cesta s třinácti funkčními plavebními komorami vede zhruba z poloviny korytem řeky Moravy a zbytek průplavem.