Během první světové války se v Rusku začaly formovat československé legie ze zajatců a zběhů. Respekt získaly v bitvě u Zborova
Vojenským významem šlo jen o drobnou epizodu, která však v české historii znamenala důležitý milník.
Během první světové války se v Rusku začaly formovat československé legie. Tvořili je jednak zajatci, jednak zběhové z Rakousko-uherské armády. Postupně tak vznikla brigáda, kterou tvořilo víc než 3 a půl tisíce mužů. Místem jejich prvního bojového nasazení se stalo městečko Zborov východně od Lvova v tehdejší Haliči. Tato dnes už neexistující země byla součástí rakouské monarchie a rozkládala se na pomezí dnešního Polska a Ukrajiny.
V rámci velké ofenzívy zaútočili Češi a Slováci 2. července 1917 na zákopy nepřátel. Postupovali mnohem efektivněji a rychleji než sousední ruské jednotky a určovali tak směr dalších bojů. Úspěch československé brigády ruské velení zaskočil. Špatně vyzbrojení a vycvičení outsideři se stali hvězdami, a získali si tak respekt.
Tato dobrá pověst přispěla nejen ke vzniku dalších legionářských jednotek v Rusku, ale měla velký význam i při vyjednáváních o vzniku Československa. Zahraniční odboj se totiž nově mohl opřít i o úspěšnou a rychle rostoucí armádu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
