Kdy hrozí včelí kamikaze? Před bouřkou a při sekání trávy
Včely velmi citlivě reagují na změnu počasí. Proč to tak je? „Vzduch je před bouřkou velmi silně ionizován a včely to dráždí. V horkém počasí doslova visí před úly a chladí se. Pak stačí sebemenší podnět, člověk se více zapotí, dá si pivo nebo je navoněný a včelu to rozzuří,“ říká pardubický včelař Evžen Báchor.
Další činnost, která včelám vadí, je sekání trávy. Včely podle Evžena Báchora nesnášejí, když se hýbe s trávou.
„Stačí trhat trávu rukou nebo použít srp. Zkrátka jakmile se začne hýbat s trávou, včely to velmi silně dráždí. Proto doporučuji provádět sekání brzy ráno nebo pozdě večer. Jinak se včely začnou chovat jako kamikaze. Stovky jich vylítnou najednou z úlu a rovnou na nepřítele. Zažil jsem to mockrát. Ale když dostanete sto žihadel, postupně si začnete zvykat,“ směje se včelař, kterého dnes více bolí žahnutí od kopřivy než včelí bodnutí.
Letošní sezónu si včelař pochvaluje
„Včelařská sezóna je skvělá, u nás v Polabí lípy ukončily medonosné období a daly ohromné množství kvalitního medu. Snůška teď ještě pokračuje na slunečnicových polích. Včely už ale musíme přikrmovat. Jakmile odebereme část medu, musíme doplnit cukernými zásobami. Přikrmujeme a léčíme proti varoáze. To je teď úplně nejdůležitější,“ připomíná včelař.
Proč je teď v červenci zásadní léčba proti varoáze? A jak na to? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
