Borovou si zamiloval Martinů i Masaryk

27. listopad 2016

Obec Borová leží v malebném údolí ze všech stran obklopena krásnou přírodou a kopci Žďárských vrchů s dalekými až nezvyklými výhledy. Tamní krajina má v sobě kouzlo, které pocítí všichni, kdo se tam vydají. A budou se tam chtít vracet. Dnes stejně jako v minulosti.

Evangelická fara vedle kostela byla oblíbeným místem pobytu třeba Bohuslava Martinů. Dnes je tam jeho světnička a pak také místnost věnovaná malíři Herbertu Masarykovi

Kazatelna v kostele sv Markéty pochází ze 17 století

Kostel svaté Markéty má nezvyklou věž, ta pochází z počátků vzniku kostela v polovině 14 století

Křtitelnice v kostele sv Markéty ze 17 století

Lesní koupaliště slouží v zimě jako kluziště

Na hřbitově u kostela sv Markéty je márnice ze 16 století

Nádvorníkova chalupa je jednou z 30 roubenek v Borové, je z nich nejvíc ceněna

Skalka na stejnojmenném kopci Borové, tady prý stával hrad loupeživého rytíře

V Borové je řada oblíbených turistických tras

Z kopců v Borové je vidět na Vysočinu, Králický Sněžník i do Jeseníků, když je hezká viditelnost

Za hezkého počasí jde vidět z Borovských kopců daleko do kraje

Borová se stala oblíbeným výletním místem už na konci 19. století. Pomohla tomu velmi především stavba trati z Poličky do Svitav, po které se pak mohli dostat snadno do Borové výletníci třeba právě z pouhých 10 kilometrů vzdálené Poličky. A po téhle trati místní lokálkou s oblibou cestovával také mladý Poličský rodák Bohuslav Martinů. Měl krátce po studiích na Pražské konzervatoři a v Borové objevil nejen její krásnou krajinu, ale také evangelickou faru a rodinu faráře Vladimíra Čecha, se kterou se velmi spřátelil.

Evangelický kostel a fara

Evangelická fara se pak stale útočištěm mladého hudebníka a Borová jeho velkou inspirací. Napsal tam hned několik svých ranných skladeb, včetně valčíku pro Čechovu neteř Lidušku, se kterou se v Borové setkával a dvořil se jí. V evangelickém kostele pak mladý Martinů hrával často na varhany, které, stejně jako kostel a fara jsou v podobě, v jaké je znával i skladatel, dochovány dodnes.

Na faře pak mají také světničku se vzpomínkami na slavného skladatele. A pak ještě jednu věnovanou další osobnosti, která si Borovou zamilovala. Té se ale tato láska stala osudnou.

Krajinu okolo Borové objevil na jaře roku 1914 také syn našeho prvního prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka malíř Herbert Masaryk. Přijel a už nechtěl odjet, zůstával tam dlouhé týdny a maloval. Dokonce chtěl požádat o stipendium, aby tam mohl zůstat a tvořit.

Kostel svaté Markéty má nezvyklou věž, ta pochází z počátků vzniku kostela v polovině 14 století|foto: Zdeněk Brázda

S oblibou chodíval třeba na nejvyšší z borovských kopců Lucký vrch a jeho malby těchto míst se dochovaly dodnes.Talentovaný malíř ale svá největší díla už nenamaloval. V lokálce právě na cestě z Borové se nakazil od haličských uprchlíků skvrnitým tyfem a na jaře 1915 zemřel.

Obec plná roubenek

Borová, to není jen malebná krajina, která je oblíbeným cílem turistů, cyklistů a v zimě lyžařů a běžkařů. V obci jsou třeba i zajímavé stavby. Jednou z nich je katolický kostel sv. Markéty, který pochází z poloviny 14. století. Z té nejstarší doby se pak zachovala při přestavbách kostela jeho dřevěná věž. I díky ní tato církevní stavba z jednoho pohledu nevypadá. A tak ti, kteří přijíždí do Borové třeba poprvé, pak mají pocit, že se tam nachází hrad nebo přinejmenším středověká tvrz.

Nádvorníkova chalupa je jednou z 30 roubenek v Borové, je z nich nejvíc ceněna|foto: Zdeněk Brázda

Takového nového návštěvníka pak při průjezdu obcí překvapí také velké množství roubenek. V Borové jich napočítali celkem třicet. Sedm z nich je památkově chráněných. A za zhlednutí stojí přinejmenším ta, které se říká Nádvorníkova chalupa. Je to stavení takzvaného poličského typu, kde jsou obytné a hospodářské čáti budovy uspořádány do čtverce s dvorem uprostřed.

Roubené nebo zpola roubené bývaly ještě před dvěma stovkami let v Borové všechny chalupy. Dřevo bylo oblíbený materiál na stavbu domů a hlavně dostupný. V okolních lesích ho bylo stále dostatek. Ostatně lesy, tedy určitě ty borové, daly přece název celé obci.

autor: RUS