Čápi a vlaštovky se s tím moc nepářou, do Afriky doletí na jeden zátah
V těchto dnech máme poslední šanci pozorovat hejna špačků, jak usedají na velké ořešáky a jsou velmi nápadní. Chystají se na odlet do jižní Evropy a na sever Afriky. Na polích jsou pro změnu k vidění hejna čejek společně s kulíky zlatými. Zajímavé je, že ptáci se na jaře vrací na svá hnízdiště velmi brzy, ale na podzim tolik s odletem nespěchají.
Kousek si popoletí, pobudou, a zase letí pomalu dál, směrem ke svému zimovišti. Netýká se to ale druhů, které čeká opravdu dlouhá cesta k rovníku.
Čápi a vlaštovky uletí tisíce kilometrů v kuse. A jsou ještě větší rekordmani. „Například lejsek bělokrký letí na jih Evropy pozvolna, ale když dospěje ke Středozemnímu moři, jakoby přecvakl do dálkového modu, a letí non stop až na vzdálené zimoviště. Dva, tři dny v kuse, bez přestávky, pití a jídla. Pak vysílený padne někde v Africe,“ říká ornitolog Vladimír Lemberk.
Tahový neklid mají ptáci vrozený
Ornitologové zjišťují, že ptáci v době tahu využívají nových poznatků. Mláďata se od rodičů učí, dokážou reagovat na změny krajiny. „Víme, že ptáci například táhnou podle nově postavených dálnic. Dokážou dobře zaznamenat, kam nová cesta vede a rychle se to naučí. Musíme ještě padesát kilometrů po D1 a jsme doma,“ říká s úsměvem ornitolog.
Stěhují se i netopýři
Česká republika je místem, kde zimují netopýři rezaví, kteří přilétají ze severu Evropy. Každoročně se k nám stěhují tisíce těchto netopýrů. „Přišli jsme na to díky kroužkování. U zimujících netopýrů rezavých jsme objevili kroužky z Estonska a Lotyšska. Spolupráce mezi ornitology na mezinárodní úrovni velmi dobře funguje,“ pochvaluje si Vladimír Lemberk.
Na druhou stranu netopýři velcí, kteří žijí často na půdách starých kostelů a chalup, se na zimu stěhují na jih. Odlétají směrem k Moravskému krasu, a dál do Maďarska, Rumunska, Srbska, často i do Středomoří.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
