Češi v lesích každý rok nasbírají houby za miliardy. Za českou zálibu hrozí v Nizozemsku vězení

Přeplněné košíky, přepravky nebo vyskládané kufry od auta. Když se daří, je těžké odolat. Podle zákona si každý může z lesa odnést houby pro vlastní spotřebu. Co si pod tím přesně představit, to už se nikde neříká. V Česku se tak nasbírané množství počítá na kamiony.

Ministerstvo zemědělství  spolu s Českou zemědělskou univerzitou v Praze vede statistiku sběru lesních plodů za poslední čtvrtstoletí. Poslední dostupný údaj je z roku 2017. Byla to dobrá sezóna. Do smaženic, na pánev nebo do sušiček putovalo skoro 28 tisíc tun hub. Přepočteno na peníze – les lidem daroval 4,6 miliardy korun.

V Německu obří pokuta, v Nizozemsku vězení

Ne všechny evropské země jsou ale k houbařům tak přívětivé. Platí to hlavně pro státy na západ od nás. A odlišná pravidla mají i dovolenkové destinace – Chorvatsko nebo Slovinsko.

Podle analýzy projektu Evropa v datech jsou nejtvrdší podmínky v Nizozemí. Houby se tam nesmí sbírat vůbec. Za porušení zákazu pak hrozí postih až měsíc vězení, uvádí materiál Evropy v datech.

Nejčastější je ale omezení množství, které si můžou lidi nasbírat. Ve Švýcarsku je to jedno kilo, v Rakousku dvě, Francie měří na litry, povolených je 5 až 10 litrů podle oblasti. V některých částech Německa teoreticky hrozí pokuta až 50 tisíc EUR, pokud se někdo vydá do chráněné oblasti. V Chorvatsku a Itálii se zase houbaří na povolenku a za poplatek.

České hobby za miliardy

Národní vášeň má kořeny v dávné historii.  „První doklady o sbírání pocházejí ze 14. a 15. století, kdy se začaly houby pojmenovávat,“ říká ředitelka Regionálního muzea v Chrudimi Klára Habartová. A od jmen je kousek k receptům, trhům a penězům. A těch představují houby hodně.

Když sečteme údaje České zemědělské univerzity v Praze za roky 1994-2017, odnesli lidé z lesa v košíkách 64 miliard korun. Spočítáno běžnými cenami. Pro představu se dají uvést sumy, které nabízejí zpracovatelé hub – třeba konzervárny, potravinářské podniky nebo výkupny. Jejich provozovatele zajímají hlavně klasické hřibovité houby. Dubové nebo smrkové hřiby se dají prodat kolem 250 korun za kilo, lišky obecné 150-200 korun za kilo, nebo velmi žádané jarní smrže 400-500 korun za kilo.

Cenu ale určuje nabídka a to, jaká je sezóna. Výkupy také mají poměrně přísná pravidla. Provozovatelé musí mít osvědčení o znalosti hub. Pořád ještě existuje dost houbařů, kteří nerozeznají třeba smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou. „Většinou si ji lidé spletou se žampiony, ale udává se i s bedlou. Někdy jsou ale ty záměny někdy poměrně až fantastické. Právě proto je lepší, když jsou lidi ostražití a nevezmou nic, čím by si nebyli jistí,“ říká královéhradecká mykoložka Tereza Tejklová.