Cesta do polárních krajů chce přípravu. Supermarkety vás tam nezachrání
Co si člověk na Antarktidu přiveze, to má. Možnost dodatečných nákupů samozřejmě neexistuje. O takovou zkušenost se opírá východočeský klimatolog Michal Janouch. Sice ho tam zavedly pracovní povinnosti, ale klidně by se do těchto končin vydal i jako turista.
„Kdo v polárních krajích byl, tak se tam rád vrací. Člověk by měl jiný režim, než když potřebuje odvést práci. My se pohybujeme spíš kolem základny. Před dvaceti lety jsem si přivezl suvenýr – zkamenělý kus dřeva a kousek velrybí kosti. Momentálně je jakýkoliv transport zakázaný, byly by s tím velké problémy a navíc taky mezinárodní ostuda.“
Úkoly na Antarktidě
První expedici zažil Janouch už před zhruba dvaceti lety, pak se na místo vracel. Čím se zabývá? „Každý ví, že se s atmosférou něco děje, mění se klimatický systém. Instalovali jsme nejmodernější přístroj na měření ultrafialového záření a stavu ozonové vrstvy. Už šestou sezónu nepřetržitě měří. Česká stanice je jenom sezónní, proto ho najdeme na argentinské stanici.“
Zkoumání pochopitelně ovlivňuje počasí. „„Zvyknout se dá skoro na všechno. Stav ozonové vrstvy se měří z intenzity slunečního záření, proto tam jezdíme v letním období. Teploty jsou tou dobou na pobřeží Antarktidy kolem nuly, nejméně jsme zažili asi minus 15. Ale když vám do toho fouká silnější vítr, bývá zima i v létě. Skoro 24 hodin denně je světlo. Když se počasí vylepší v noci, dá se pracovat a přes den spát. Jenom to sluníčko máte na druhé straně,“ usmívá se Michal Janouch.
Zázemí jde nahoru
Výzkumné aktivity Českého hydrometeorologického ústavu v Antarktidě začaly někdy na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století. Srovnávat úroveň bádání jde opravdu velmi těžko: „Tehdy to byli takoví v uvozovkách pionýři vědy. Teď má člověk určité zázemí, jede dělat svou práci.“
V přípravě na první cestu se kdysi Janouch nechal inspirovat ostatními. „Měl jsem štěstí potkat se s lidmi, kteří tam pobývali na stanicích. Čerpal jsem taky od kolegů nebo z četby knih. Na Antarktidu se samozřejmě znovu chystáme, ale bude to záležet na penězích. Naštěstí přístroj pracuje a dává jedny z nejkvalitnějších dat. Ta pomáhají rozhodnout, jestli to s ozonovou vrstvou jde opravdu k lepšímu. Předpokládá se, že se do původního stavu dostane někdy v polovině našeho století.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
