Eva Lustigová: Na Arnošta nevzpomínám. Oslavíme jeho stovku

Ona sama je spisovatelka, dokumentaristka, zakladatelka a výkonná ředitelka nadačního fondu Arnošta Lustiga. „Já na něj nevzpomínám. On totiž se mnou je. A je to výtečná přítomnost. Velmi inspirativní a podpůrná.“

Rozmach do ciziny

Nadační fond založila Eva Lustigová v roce 2020 se svým starším bratrem Pepim. „Chtěli jsme nadále rozvíjet literární, humanistický odkaz a dílo. Nejenom v Česku, ale i v zahraničí. Od té doby jsme pracovali v sedmi různých zemích. Příští rok plánujeme na čtyřech kontinentech velkolepý multižánrový FestivAL100 k Arnoštovu stému výročí narození. S předehrou začneme od podzimu letošního roku. Chystáme vzdělávací workshopy. Existuje k tomu i knížka Arnoštova cesta. Jde o první grafický román zaměřený na milníky v Arnoštově životě. Napsala ho Markéta Pilátová a ilustrovala Eliška Podzimková.“

Silným místem pro Lustigovou je i pardubický Zámeček. Právě tam se účastnila pietního aktu, který připomněl 83. výročí heydrichiády a uctil oběti druhé světové války. Dohromady 194 popravených lidí. Byli mezi nimi dospělí obyvatelé Ležáků a přímí spolupracovníci výsadku Silver A. „Vážím si pozvání mé kolegyně, učitelky Kláry Litterové ze ZUŠ Pardubice – Polabiny. Nestačí jenom pamatovat na ty hrdiny, ale je zapotřebí něco dělat s odkazem. Vnímala jsem to velmi osobně. Jak Arnošt říkal, to dobré v člověku se projevuje činem. Musíme se postavit zlu.“

Eva Lustigová|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Její další pardubické kroky vedly do Gočárovy galerie. „Přijela jsem představit jednu z našich výstav Krajina Lustig. Otevřená je až do 15. června. Taky jsme už dřív nastavili blízkou spolupráci s komorním orchestrem Barocco sempre giovane, který vede Josef Krečmer. Po Arnoštově úmrtí jsem našla v pozůstalosti netradičně báseň. On přitom napsal přes 20 románů a 15 povídkových souborů, hodně existenciálních esejů. Ale do básně jsem se zamilovala a chtěla jsem z toho udělat hudebně-lyrické pásmo. Zní tam kantáta Johanna Sebastiana Bacha Ich habe genug. Celé se to jmenuje Kantáta - tanec šílených. Uvedli jsme ji několikrát v kostelech, v synagogách i v divadle Husa na provázku. Účinkují: Jiří Lábus, Jitka Schneiderová, Vilma Cibulková, Vilém Udatný. Ten projekt miluju.“

Život jako výsada

Duch Arnošta Lustiga můžeme cítit i v Brněnci na Svitavsku, kde vzniká nové Muzeum přeživších. „Daniel Löw-Beer, vnuk bývalých majitelů textilní továrny, která byla během první československé republiky druhou nejúspěšnější v Evropě, mě přizval k partnerství. Vzniká stálá výstava Arnošta Lustiga v Schindlerově arše. Život není naše právo, ale výsada. Měli bychom si ho vážit. My se narodíme, ale žít je dar. Taky to říkal Arnošt.“

Je dnes Evě Lustigové k něčemu práce pro Světovou zdravotnickou organizaci při OSN? Poslechněte si celý rozhovor.