Chasidismus

Chasidský Žid vybírá meloun
Chasidský Žid vybírá meloun

Jaká je role chasidů, příslušníků židovského mystického hnutí, které je dodnes významnou a živou menšinou v rámci judaismu. Představíme také podoby Ahasvera ve výtvarném umění. A při příležitosti vypravení prvního transportu českých Židů do Terezína připomeneme, že zde byli vězněni i Židé z Německa, Holandska a Dánska.

Chasidismus je jeden z nejintenzivněji zkoumaných fenoménů židovské historie. Světovou jedničkou v této oblasti je Marcin Wodziński profesor židovské historie a literatury a vedoucí katedry židovských studií na Vratislavské univerzitě v Polsku, který o chasidismu přednášel na pražské Filosofické fakultě. Tam ho zastihla s mikrofonem Terezie Jirásková.

První písemná zmínka legendy o věčném Židovi pochází ze 13. století z Anglie, její ústní tradice je ale mnohem delší. Existuje nespočet variant příběhu, v jádru jsou si ale podobné. Asi třicetiletý muž uhodí Ježíše a je za to odsouzen k věčnému stárnutí a putování až do druhého Kristova příchodu na Zem. Výraznější protižidovský charakter získává legenda v 17. století, kdy se objevuje také jméno Ahasver. S historičkou umění Evou Janáčovou o motivu Ahasvera ve výtvarném umění natáčela Leona Matušková.

Ahasver (sádra, 1933)

V sobotu 24. listopadu uplyne 77 let od vypravení prvního transportu českých Židů do terezínského ghetta. Méně se ví, že zde byli vězněni i Židé z jiných zemí. O tom bude mluvit Leo Pavlát.

Nedělní magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.