Jana|Dobrý večer,
Co jsem koupila z mojí první výplaty si nepamatuji, jenom vím, že jsem to s rodiči doma oslavila. Ale z první brygády jsem si koupila lodičky do tanečních a tancuji dodnes.
Měla jsem i období v roce 1998, kdy jsem měnila práci a že jsem po třech měsících jen tak tak zaplatila ubytování a zbylo mi jenom na vlak k rodičům a oříškovou tyčinku, nebudu zmiňovat značku, ale pokaždé když si ji dneska koupím tak si vzpomenu na krušné časy a poděkuji za to.
PAVEL ZE ŽIDLOCHOVIC|JÁ JSEM PRVNÍ VÝPLATU ODEVZDAL RODIČŮM JAKO PODĚKOVÁNÍ ZA MÉ VZDĚLÁNÍ
EVA Z LITVÍNOVA|TO ZŘEJMĚ BYLO PRÉMIOVÉ SPOŘEDÍ MLÁDEŽE.POKUD JSTE TO NEVYBRALA DŘÍVE JAK ZA 5 LET,TAK K TOMU BYL PŘÍSPĚK.DOBROU NOC VŠEM
Dana z Blatné|Nočni pozdravy všem z NL. Děkuji za Tema zajimavé. Moje první vyplata v 1969 byla 888 Kč a samozrejmě jsem podarovala Rodiče a sama sl šetřila na výbavu a S vděčnosti vzpominam na yy časy a Vztahy mezi lidmi a Rodiči. Žilo se pravda skrommeji ale hodnotněji. Co se vztahů týká.
Bedřich |Dobrý večer moje výplata 1. Byla v roce 2007. Peníze šetřil na horší doby dodnes. Dobrou noc
Mirka z Vancouveru|Dekuji pi. doctorce Nore, ze zavolala tu smutnou zpravu.
VERIM ZE VSEM NA LINCE BUDE PAN LADA Z KANCICH HOR CHYBET .
JE MI TO MOC LITO!!
Bohumír, je jen jeden !!!| Moje první výplata byla ve 14 letech. S kamarádem ve Frutě Litovel, skládali jsme tam konzervy do pyramidy. Pak to byly sice menší výplaty, to bylo v učení 70 kč, ale i z toho se dalo ušetřit. Tenkrát za 50 kč se toho dalo nakoupit a když někdo našel 50 kč , tak jsme se o ni poprali. Dnes najít 100kč, tím bych se ani nechlubil. Zdravím!
Věra|Dobrý večer,děkuji p.Noře,že nám dala vědět že p.Laďa zemřel.Nikdy nezapomenu na jeho hlášku,všechny zdravím aj mňa.Je mě teď moc smutno.
marie z Nového Strašecí|Dobrý večer přeji všem posluchačům.Já si přesně pamatuji že moje první výplata v roce 1971 byla 680KČ po vyučení.Měla jsem obrovskou radost,Maminka mi dovolila že si mohu koupit co chci a výplatu utratit.Koupila jsem si tranzistorové rádio,stříbrné naušnice ,silonky a lampičku k posteli.Z další výplaty jsem si nechávala jen malé kapesné a ostatní ukládala na vk.Moc peněz jsme tenkrát jako mladí nepotřebovali,byli jsme na vesnici ,zábava tak drahá nebyla.dobrou noc Marie
frantisek svaricek |Dobrý večér p.Jaruško a posl.N.L.Za jednu z prvních výplat jsem si vyřídil půjčku na motorku,kterou jsem si koupil v Praze v BÍLÉ LABUTI. Zdravím posl.N.L.FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Dana |Dobrý večer, za první výplatu jsem si koupila zlaté náušnice a ty jsem později dala mamince, která je celý život pak nosila.Prvni výplata byla v roce 1972 a bylo to 764 koruny.
Milena z Poděbrad|Hezký noční čas,paní Jarko a všichni posluchači. V září 1959 jsem pobrala moji první výplatu okolo 900 Kč a koupila jsem mamince 2 svetry,tzv.dvojče a tatínkovi bílou košili a kravatu.Maminka si svetr,vzala na fotografii na OP,takže ji mám před sebou.Tatínek si košili s kravatou uložil do skříně,ale než šel spát tak si je položil na noční stolek.Vlhnou mi oči,jak ráda bych ten čas vrátila.Všem přeji hezké dny ve zdraví.Milena.
Michal Sedlák z Myšlína|První peníze – sáhni po knize. Snad to byla nějaká z antikvariátu. Krásně zbytečná, ale radost mi přinesla. Kéž bych si vzpomněl blíž, ale bylo to ještě v minulém tisíciletí. A taky jsem si u největší české banky koupil podílové listy jednoho dluhopisového fondu. Byla to moje první zkušenost s investováním. Připadal jsem si tenkrát děsně důležitě. A moje první výplata odzadu, tedy ta poslední? Doufám, že mi na ní už záležet nebude. Třeba koupím akcie nějaké firmy před krachem. Anebo si radši vsadím. Na čísla 7, 3, 1, 8, 9. Magická čísla Noční linky. Držte mi palce.
Jana Jirkov|Dobrý večer, mou první výplatu jsem dostala myslím v březnu 2015 jako zdravotní sestra v nemocnici a koupila jsem si za ní jídlo, tuším, že to byla nějaká drahá čokoláda, kterou jsem toužila vždy ochutnat a konečně jsem ji mohla mít.
Hugo Falfar Olomouc|Když pominu v dětství brigádu na trhání rybízu s bídným výdělkem 1,- koruna za natrhané 1kg rybízu, tak moje prázdninová brigáda před nástupem do 4.ročníku VUT Brno byla mým ternem, protože se nám platilo 13,- /hodinu (dělali jsme 12-tky a v sobotu 6 hodin) takže to byla pro nás v tu dobu nadstandardní odměna a takový plat neměl ani můj otec a já na něj dosáhl až po více letech praxe v zaměstnání po vysoké škole. Brigáda byla na stavbě skladu ovoce a zeleniny, který stavěla italská firma z Milána a my jsme byli přidělení po jednom k ruce příslušnému italskému montérovi. Protože tito montéři většinou neznali žádný jiný jazyk, tak když chtěli, aby jsme jim něco podali, tak přitom hodně gestikulovali, co od nás chtějí a byli jsme to právě my, kteří jsme se naučili základy italštiny a pak věděli co po nás chtějí. Za výplatu skoro 4000,- jsem si pořídil cívkový magnetofon B4 po kterém jsem roky toužil a teprve výdělek z této brigády mě umožnil nahrávat si písničky ze západu. Dnes už sklad nestojí, je zbouraný, ale já pořád se zalíbením vzpomínám na B4, kterou mám stále funkční, i když už je to více než 50 let. V paměti mě zústaly i taková italská slovíčka které v běžné konverzaci nezazní jako martello, saldatriche, kachavito, pinci .... a samozřejmě i různé italské nadávky.