Devět kilometrů lesem pod párou

9. červenec 2017

Při sesuvu půdy se v roce 1862 pod Hřebečským vrchem objevila ložiska černého uhlí. Nebylo příliš kvalitní, ale stačilo na provoz parní elektrárny a později jako palivo pro lokomotivy úzkokolejné dráhy.

Při těžbě uhlí byla ale objevena mnohem vzácnější surovina, lupek. A během několika let vzniklo pod Hřebčí kolem padesáti štol.

Uhlí a lupek byl do Mladějova původně dopravován koňskými povozy. V roce 1902 těžaři postavili dřevěnou lanovku, která spojovala mladějovský závod se současnou stanicí Veksl, a zrychlili tak transport materiálu v spodní prudší části. Po první světové válce se začala v horní části nad Vekslem stavět úzkorozchodná dráha. O stavbě v dolní části se původně neuvažovalo, sráz je tam příliš prudký, nakonec byla ale postavena i v tomto úseku. Místy jde ale spíš o zubačku než úzkokolejku, sklon dosahuje až 32 promile.

Dráhu stavěli váleční zajatci

Nápad spojit doly na Hřebči a doly nad Mladějovem úzkorozchodnou dráhou vznikl během 1. světové války. Projekt byl schválen Moravským místodržitelstvím v Brně v květnu 1918 a krátce poté ji začali stavět váleční zajatci. V areálu bývalého šamotového závodu, dnes průmyslového muzea, dodnes stojí baráky, ve kterých tehdy zajatci žili.

Strojvedoucí Zdeněk musí mašinu ve stanici Veksl promazat

Těžba a tedy i provoz úzkokolejné dráhy skončily v roce 1991. V areálu nyní už bývalé šamotky byla pila a později se tam lisovali dřevěné brikety. Areál začal pomalu chátrat a drážce vážně hrozila likvidace. Zachránila ji skupinka místních nadšenců a milovníků parních lokomotiv. Opravili násep a vodní propustě, vysekali náletové dřeviny a zprovoznili výhybnu Nová Ves.

1. května 1998 vyjel první výletní vlak pro turisty

Areál šamotového závodu se postupně proměnil v muzeum. Návštěvníci si tak můžou nejenom užít jízdu výletním vlakem taženým historickou parní lokomotivou, ale v depu je čeká expozice železniční, silniční, zemědělské a stavební techniky. A často se jedná o unikátní kousky.

V dílně čeká autobus z roku 1926 na nový lak

Byly postaveny nové výletní vozy a vybudováno občerstvení, sociální zázemí pro návštěvníky, nádraží úzkorozchodné dráhy uvnitř areálu a zastřešená čekárna. Přitom v dílnách nepřetržitě probíhají renovace parních a dieselových lokomotiv a ostatní historické techniky. Neustále se pracuje i na údržbě a rozšíření dráhy. V pravidelném provozu pro veřejnost je prozatím pouze úsek Mladějov – Josefka o délce 9 km. Ale pracuje se na zprovoznění trati z Josefky na Hřebeč.

Štola Hugo Karel nese jméno vlastníků

Dráha mladějovské železnice začíná v areálu bývalého závodu v Mladějově a po tříkilometrovém stoupání do stanice Veksl pokračuje podél zrušených lupkových dolů v lesnatém úbočí Hřebečského hřbetu. Na šestém kilometru trať prochází výhybnou u bývalého dolu Hugo Karel a pokračuje až do důlního areálu Hřebeč k ústí štoly Jihlavská. Celá trať měří 10,5 km.

Portál štoly Hugo Karel je jeden z cílů výletních jízd parního vlaku

U opraveného portálu štoly Hugo Karel se výletní vlak zastaví a vlakvedoucí Pavel Voříšek návštěvníkům povypráví o těžební historii pod Hřebčí a také o historii existence a záchrany mladějovské úzkokolejky. Ta by dnes nebyla bez práce nadšenců a brigádníků, kteří bez nároku na odměnu pravidelně do Mladějova jezdí a úzkokolejku zvelebují.

Vlak dvakrát křižuje silnici a před tím vydatně houká
autor: KSA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...