Diskotéka skončila a mnozí stejně tančí. Vojenský kaplan vidí cestu z krize ven

2. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vojenský kaplan Milan Novotný

Vojáci nejsou dobří jenom k potlačování nepřítele. Někteří z nich se v době covidu starají o pacienty v nemocnicích. Jejich protivník tentokrát není vidět. 

Uniformu za ochranný oblek vyměnil i vojenský kaplan 43. výsadkového pluku v Chrudimi Milan Novotný. Sloužil na covidovém oddělení nemocnice v Hradci Králové. „Uniforma zůstává záležitostí otisku do duše místo převleku. Vojákem, který plní rozkazy tam, kde mu řeknou, že je plnit má, zůstávám.“

Samá překvapení

Jak kaplan zdůrazňuje, u očekávaného vojenského protivníka jste na riziko připravení. Jeho chování se dá předvídat. „Tento nepřítel je něco úplně nového. Nikdy nevíme, co udělá. Člověk je navyklý na složité situace, nevykolejí ho to. Spíš si říkáte, co na vás bafne za dalším rohem, co si s vámi pohraje.“

Čtěte také

Milan Novotný působil během své služby v armádě na misi v Afghánistánu, předtím pracoval jako psychoterapeut v pardubické věznici. Momentální práci pro covid pozitivní nebere jako náboženskou. „Nejde o žádné šíření víry. Spíš si normálně lidsky popovídáme. Je to setkání člověka, který má bolest s tím, který mu má od bolesti ulevit.“ 

Myslet na nás, ne na sebe

Dnešní dny glosuje vojenský kaplan takto: „Většina z nás si teprve teď uvědomuje, že asi 80 let trvající diskotéka právě skončila. Světla nesvítí, hudba nehraje, přesto někteří pořád tančí a myslí si, že hudba bude hrát dál. Ale ona nejspíš nebude hrát tak jako dřív.“ 

A jak změnit dnešní stav? „Můj tip je takový, abychom se víc odklonili od zaměření na já směrem k my. Podle mého názoru je toto jediná cesta, jak vyjít ven. Jde o náročné sebezapření, ale součástí této cesty je taky to, aby člověk víc poznával své vnitřní hluboké hodnoty o podstatě života. Aby poznal, bez čeho se dá žít a bez čeho ne.“ 

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související